Amfibolitová

23.09.2020

Amfibolitová facie se obvykle rozděluje na tři subfacie, které odpovídají staurolit-kyanitové a sillimanitové zóně Barrow-Tilleyho klasifikace. Teplota navazuje na nejvyšší teploty facie zelených břidlic (350-450ºC) a končí v blízkosti teploty 700ºC, popř. i výše. Také celkový tlak je vyšší než ve facii zelených břidlic a pohybuje se kolem 450-800 MPa. Relativně vysoký je i tlak H2O, který podporuje vznik amfibolů a slíd. Typickou minerální asociaci metabazitů tvoří oligoklas až andezín, obecný amfibol, epidot, chlorit a křemen. S nárůstem teploty k přibližně 550 °C zaniká poslední chlorit. Při teplotě 600 °C mizí i epidot a na jejich úkor vzniká granát s převahou almandinové složky, který bývá častý zejména v metamorfních ekvivalentech pelitických hornin. Za vysokých teplot může docházet ke krystalizaci klinopyroxenu. Typickými horninami vznikajícími v podmínkách amfibolitové facie jsou amfibolity.

Obsah podléhá licenci Creative Commons (uveďte zdroj, neužívejte komerčně) 4.0 Mezinárodní.                    © Mgr. Petr Hykš, hykspet@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky
Používáme cookies, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek. Tím vám můžeme zajistit tu nejlepší zkušenost při jejich návštěvě.

Pokročilá nastavení

Zde můžete upravit své preference ohledně cookies. Následující kategorie můžete povolit či zakázat a svůj výběr uložit.