Delty

Delty vznikají v prostoru, kde řeky ústí do moře nebo do jezer a kde zároveň dochází k akumulaci sedimentů (jejich depozice převládá nad jejich erozí). Delty proto existují jen v ústích mohutných řek. Říční proud v jezerech a mořích slábne a ukládán je tak veškerý materiál unášený řekou. Nejblíže ke břehu jsou ukládány štěrky a hrubší písky. Na svahu delty pod hladinou moře jsou ukládány jemnější písky a na dně delty jsou ukládány prachy a jíly. Záleží však na morfologii terénu a na typu řeky. Pokud řeka ústí do moře pod velkým sklonem, má proud větší sílu a přináší i hrubý materiál. Pokud přitéká víceméně po rovině, je materiál jemnozrnnější. V případě meandrujících řek tvoří deltu především šikmo zvrstvené písky. V případě, že do moře/jezer ústí divočící řeka, podílejí se na stavbě delty také štěrky.

Každou deltu lze v podélném řezu rozdělit na deltovou plošinu (deltovou platformu, topset), deltový svah (foreset) a prodeltu (bottomset). Deltová plošina je plochá nejvyšší část delty s říčními koryty, které jsou vyplněny hlavně pískem a někdy štěrkem. Mezi říčnými kanály mohou za povodňového stavu sedimentovat ze suspenze prachy a jíly a utvářejí nivu, která může zarůstat vegetací. Mohou se zde utvářet bažiny a močály, ve kterých se mohou ukládat uhelné sloje. Mořská voda do této oblasti většinou nezasahuje (pouze při přílivu u tidálně dominantních delt, kdy v tomto prostoru vznikají mořskou vodou periodicky zaplavovaná brakická estuária).

Deltový svah (čelo) delty (foreset) je ukloněn směrem do moře a je obydlen mořskou faunou. Řeka zde ústí do stojaté vody a ukládány jsou mocné vrstvy šikmo zvrstvených písků. Ústí-li řeka do hlubokého moře/jezera, má delta tvar mohutného kužele se sklonem až 30° a je tvořena hrubozrnným pískem. Ústí-li řeka do mělkého moře/jezera, má delta plochý tvar se sklonem pouze několika málo stupňů a je tvořena jemnozrnným pískem. Řeka přináší na ukloněný deltový svah stále nový materiál, proto šikmé vrstvy postupně rostou a delta migruje (prograduje) dál od břehu.

Na úpatí delty na tzv. prodeltě (bottomset), kde má delta jen velmi nízký sklon, jsou ukládány prachy, jíly a jílovce. V sedimentárním profilu delty tedy s postupným změlčováním prostředí pozorujeme negativní gradaci (hrubnutí směrem do nadloží). Na bázi pozorujeme jemnozrnné prachy a jíly prodelty uložené na úpatí delty (bottomset). Nad nimi jsou vyvinuty šikmo zvrstvené písky deltového svahu (foreset) a na nejvýše jsou uloženy písky a štěrky uložené na mělké deltové plošině (topset).

• Do hlubokomořských podmínek na úpatí delty (bottomset) mohou příležitostně sklouzávat gravitačně řízené turbiditní proudy, které mohou ukládat charakteristický sled klastik s pozitivní gradací (Boumova sekvence, viz článek o hlubokomořském prostředí).

Řekami ukládané deltové sedimenty jsou vystaveny mořskému vlnění a přílivu, které materiál erodují a transportují. Rozlišujeme tak konstruktivní fluviálně dominantní delty, u kterých převládá ukládání materiálu řekou nad erozí vlnění a přílivu a dva destruktivní typy delt: vlnově dominantní delty s převládající erozí mořským vlněním a tidálně dominantní delty, u kterých je materiál erodován a transportován zejména v důsledku střídání přílivu a odlivu.

Fluviálně dominantní delty se na satelitních snímcích táhnou daleko od břehu hlouběji do moře a větví se do několika kanálů. Je jí přezdíváno konstruktivní delta nebo "delta tvaru ptačí nohy". Řekou ukládané deltové sedimenty jsou jen minimálně ovlivněny mořským vlněním a tidálními jevy. Sedimentace řeky převládá nad erozí vlnění a přílivu. Příkladem fluviálně dominantní delty může být delta řeky Mississippi. Zbylé dva typy jsou destruktivní typy delt. U vlnově dominantních delt bývá delta na čele erodována mořskými proudy a vlněním, které materiál ukládá po stranách delty podél pobřeží. Delta má obloukovitý obrys. Příkladem vlnově dominantní delty je delta řeky Rhôny. Tidálně dominantní delty mají nejsložitější tvar. Zvýšená vodní hladina v důsledku přílivu zaplavuje deltovou plošinu, pravidelně eroduje říční koryta a přilehlý prostor a kolmo k pobřeží se v řečišti utváří protáhlé písčité valy oddělující několik říčních kanálů. Utváří se tak estuárium - mořskou vodou pravidelně zaplavované sladkovodní prostředí, kde vzniká brakická voda. Ukázkovým příkladem tidálně dominantní delty s nálevkovitým tvarem je delta řeky Gangy.

Doporučená literatura

• Blair, T. C. & McPherson, J. G. (1994): Alluvial fans and their natural distinction from rivers based on morphology, hydraulic processes, sedimentary processes, and facies assemblages. - Journal of Sedimentary Research A64, 3, 450-489.
• Collinson, J., Mountney, N. & Thompson, D. (2006): Sedimentary structures, 1-292. Terra Publishing. 3. vydání
• Kukal, Z. (1986): Základy sedimentologie, 1-466. Academia, Praha.
• Nichols, G. (2009): Sedimentology and Stratigraphy, 1-419. Wiley-Backwell Publishing. 2. vydání.
• Růžičková, E., Růžička, M., Zeman, A. & Kadlec, J. (2003): Kvarterní klastické sedimenty České republiky, 1-92. Česká geologická služba, Praha. On-line: https://www.geol.umd.edu/~jmerck/geol342/lectures/09.html