Plži (Gastropoda)
Plži jsou velmi úspěšnou skupinou měkkýšů žijící od kambria dodnes. Obývali a dosud obývají prostředí mořské, brakické i sladkovodní a to jak mělkovodní, tak i hlubokomořské (až do hloubky 5 km). Plicnatí plži jsou schopni života na souši. Mají svalnatou nohu, s pomocí které se pohybují na pevném podkladu nebo se do něj zahrabávají. Od paleogénu se vyvinuli také planktonní plži (pteropodi). Všechny plže spojuj, že mají vyvinuté oči, tykadla a ústní ústrojí složené z množství drobných zoubků (radula). Většina plžů má také spirálovitě vinutou schránku (ulitu).
Rodová diverzita plžů během fanerozoika (podle www.paleobiodb.org)
Jsou nejdiverzifikovanější skupinou měkkýšů vůbec.
Pohled na fosilní ulity eocénního plže Campanile giganteum, který byl nositelem vůbec nejdelších známých ulit. Přírodovědecké muzeum ve Vídni.
Plži jsou známi především díky spirálovitě stočené ulitě, avšak známe i plže, kteří mají ulity kuželovité, extrémně redukované a nebo plže, kteří jsou zcela bez schránek. Schránka je obvykle tím jediným, co se ve fosilním záznamu zachová. Časté jsou také nálezy víčka (operkulum), s pomocí kterého jsou někteří plži schopni se ukrýt ve schránce před predátory. Ulity dnes žijících plžů jsou bohatě ornamentované a barevně rozdílné a v minulosti tomu pravděpodobně nebylo jinak. Ve fosilním záznamu se můžeme setkat i s takovými ulitami, které nesou původní ornamentaci, možná i v původních barvách.
Ulity třetihorních plžů Theodoxus sp. se zachovanou ornamentací.
Setkat se s nimi můžeme i na Moravě ve vídeňské pánvi (miocén, pannon).
Plži rodu Turritella měli jedny z nejkrásnějších ulit.
Kienberg (miocén, baden).
Ornamentace může být někdy zachována i na tmavých schránkách plže Praenatica gregoria z koněpruských vápenců pražské synformy.
Lom Homolák u Koněprus (spodní devon, prag).
Zadožábří (Pteropoda) - planktonní plži s průsvitnými schránkami
Mezi plži dnes najdeme jedno neuvěřitelné stvoření, o kterém si dovolím tvrdit, že jste o něm nikdy neslyšeli. Na dně Indického oceánu v bezprostředním okolí hydrotermálních vývěrů žijí plži, kteří jsou schopni do své schránky i do těla zabudovávat železo. Jsou to jediní známí živočichové, kteří jsou toho schopni. Těmto plžům vyrůstají na noze šupiny vytvrzené pyritem FeS2 a silně magnetickým greigitem Fe3S4 a pokrývají také povrch jejich ulity. Přezdívá se jim scaly-foot snail (Chrysomallon squamiferum) a žijí v extrémním kyselém prostředí, s minimem kyslíku a světla a ve vysokém tlaku v hloubkách více než dva kilometry pod vodní hladinou. Objeveni byli teprve v roce 2003. V roce 2012 byli nalezeni i jedinci, kteří sulfidy železa nevylučují - snad proto, že žijí v méně extrémních podmínkách.
By Kentaro Nakamura, Hiromi Watanabe, Junichi Miyazaki, Ken Takai, Shinsuke Kawagucci, Takuro Noguchi, Suguru Nemoto, Tomo-o Watsuji, Takuya Matsuzaki, Takazo Shibuya, Kei Okamura, Masashi Mochizuki, Yuji Orihashi, Tamaki Ura, Akira Asada, Daniel Marie, Meera Koonjul, Manvendra Singh, Girish Beedessee, Mitrasen Bhikajee, Kensaku Tamaki - Nakamura K., Watanabe H., Miyazaki J., Takai K., Kawagucci S., Noguchi T., Nemoto S., Watsuji T., Matsuzaki T., Shibuya T., Okamura K., Mochizuki M., Orihashi Y., Ura T., Asada A., Marie D., Koonjul M., Singh M., Beedessee G., Bhikajee M., Tamaki K. & Schnur J. M. (2012). "Discovery of New Hydrothermal Activity and Chemosynthetic Fauna on the Central Indian Ridge at 18°–20°S". PLoS ONE 7(3): e32965. doi:10.1371/journal.pone.0032965 Figure 5A. doi:10.1371/journal.pone.0032965.g005, CC BY 2.5, Link
Doporučená literatura
Hendricks, J. R. (2017): Gastropoda. In: The Digital Encyclopedia of Ancient Life. https://www.digitalatlasofancientlife.org/learn/gastropoda/