Kambrický cyklus

Na našem území vystupují sedimenty spodního, středního i svrchního kambria

Spodní kambrium je tvořeno molasou kadomského orogénu, tedy především pískovci a slepenci ukládané gravitačními sesuvy a snosem náplavových kuželů, říčních toků a jezer, jenž byly zásobovány materiálem zvětrávajících kadomských horstev. Místy se usazovaly i prachovce v jezerech. Sedimentární pánve mezi kadomskými horstvy byly po velmi dlouhou dobu vyplňovány tunami a tunami materiálu. Akumulace sedimentu v pánvích byla kompenzována tektonickým poklesem těchto pánví, čímž zde mohla sedimentace trvat velmi dlouho. Tímto způsobem byla v raném kambriu uložena více než tisíc metrů mocná souvrství. Nejúplněji je tato ryze kontinentální sedimentace zachována v příbramsko-jinecké pánvi (brdské kambrium). 

• Sedimentace zde začala slepenci žitecko-hlubočského souvrstvínasedajícími diskordantně na kadomský podklad. Dále pozorujeme trend zjemňující sedimentace, kdy byly ukládány pískovce, červenavě zbarvené droby a arkózy sádeckého souvrství, dále holšické slepence, hořecké pískovce a pasecké břidlice holšincko-hořeckého souvrství, přičemž břidlice byly ukládanými zřejmě v prostředí brakické laguny - právě zde byly nalezeny nejstarší české makrofosilie, které jsou zřejmě nejstaršími známými mimo-mořskými fosiliemi na světě. V nadložním kloučecko-čenkovském souvrství pozorujeme zastoupení čenkovských pískovců a drob a kloučeckých slepenců, ve kterých jsou již významně zastoupeny vulkanické horniny. Posledním spodně kambrickým členem je chumavsko-baštického souvrství, kde jsou opět mezi slepenci zastoupeny vulkanické horniny. Celé spodní kambrium má tedy charakter kontinentální sedimentace.

Ve středním kambriu byla kadomská horstva erozí již téměř zarovnána a pevnina byla snadno zaplavena mořem. Kontinentální sedimentace tak byla vystřídána sedimentací mořskou. Ta nejen, že navazuje na spodní kambrium v příbramsko-jinecké pánvi, ale zachována je i v pánvi skryjsko-týřovické. V obou těchto pánvích byly ukládány jemnozrnné prachovce s hojnými fosiliemi. Moře nastoupilo po začátku raného kambria a ustoupilo ještě před koncem středního kambria.

• V příbramsko-jinecké pánvi na bázi mořských sedimentů jineckého souvrství nacházíme nejprve pionýrská společenstva lingulidních ramenonožců i první trilobity, ostnokožce a hyolity. Ve vyšších vrstvách najdeme například trilobity známých rodů Hydrocephalus, Conocoryphe, Paradoxides a Ellipsocephalus. V nejmladších středně kambrických mořských sedimentech sledujeme úpadek diverzity společenstva, kdy jsou zastoupeni jen lingulidní ramenonožci odrážející zřejmé změny životních podmínek. Nejranější středně kambrické ohrenické souvrství má již opět kontinentální charakter.
• Ve skryjsko-týřovické pánvi nacházíme mořské sedimenty rovněž pouze z období středního kambria. Na bazální klastika milečských a týřovických slepenců zde nasedají skryjské břidlice, ekvivalenty střední části jineckého souvrství. Známé jsou především díky nálezům endemických druhů trilobitů, které nebyly nalezeny nikde jinde na světě: druhy Sao hirsuta, Germaropyge germari a další. Závěrem středního kambria zde nastala regrese a mořská sedimentace byla vystřídána intenzivním andezit-ryolitovým vulkanismem. Většina skryjsko-týřovické pánve je tak zakryta vulkanity křivoklátsko-rokycanského komplexu.

Ve svrchním kambriu nacházíme opět hrubozrnnější kontinentální sedimenty, tedy pískovce a slepence s hojným zastoupením vulkanických hornin (v příbramsko-jinecké pánvi je to strašický komplex a lokálně vystupující pavlovické slepence, ve skryjsko-týřovické pánvi je to mocnější křivoklátsko-rokycanský komplex). Ještě před koncem kambria byl sedimentární záznam mnohde očesán významnou erozí. V oblasti rožmitálského ostrova je proto dochována pouze část vrstevního sledu a to pouze kontinentální sedimenty spodního kambria. Ekvivalenty jineckého souvrství můžeme najít též v oblasti Železných hor (u Heřmanova Městce).

Stratigrafické schéma barrandienského kambria
(Chlupáč 2002 na základě prací Havlíčka, Knížek 2013)

• Chlupáč, I., Kovanda, J., Stráník, Z. & Brzobohatý, R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.
• Knížek, M. (2013): Radiální tektonika barrandienu. - MS: Disertační práce, Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, 1-60. Brno.