Kambrium, exploze života

23.06.2020

Počátek období kambria a tím i počátek prvohor je kladen do doby před asi 540 miliony let do období, kdy se ve fosilním záznamu poprvé objevuje ichnofosilie Phycodes pedum. Od počátku kambria pozorujeme ve fosilním záznamu náhlý výskyt velkého množství zkamenělých schránek živočichů. Vznikl tak pojem "kambrická exploze", jenž má ilustrovat náhlou diverzifikaci života na Zemi. Spíše než explozivní vývoj života tyto fosilie dokládají schopnost organismů masivně produkovat pevné schránky, které se ve fosilním záznamu zachovávají mnohem snáze než  měkká těla organismů bez schránek. Přesto pojem kambrická exploze poměrně dobře vystihuje to, co ve fosilním záznamu vidíme - masivní rozvoj života se schránkami.


Kambrium je nejstarším obdobím prvohor, během kterého se ve fosilním záznamu objevují zástupci téměř všech živočišných kmenů (pouze s výjimkou mechovek). Většina známých fosilií pochází z mořských sedimentů. Jedinou známou výjimkou jsou členovci druhu Kodymirus vagans obývající brakické prostředí. Byli nalezeni v českých raně kambrických paseckých břidlicích. Vůbec nejlépe dochovanými fosiliemi kambrického stáří jsou nálezy z Číny (raně kambrická chengjiangská fauna) a z Kanady (středně kambrická burgesská fauna). 

Kambrické sedimenty jsou význačné především tím, že se v nich dochovávají první schránky fosilních organismů. Schránky mohly být tvořeny různými minerály nebo organickými látkami. Nejčastější jsou schránky vápenaté tvořené kalcitem nebo aragonitem. Běžné jsou též schránky a kostry křemité (rozsivky, radiolárie, některé porifery) nebo fosfatické (schránky bezopornatých ramenonožců, kosti a zuby obratlovců).


Kambrická fauna je zastoupena především trilobity, bezopornatými ramenonožci, starobylými plži a hyolity. Ta přetrvávala ještě v ordoviku, ale od té doby je postupně redukována a z ekosystémů mizí. Nejvýznamnější skupinou byli členovci, zejména trilobiti. Podle trilobitů jsou rozlišována tři období kambria: spodní oddělení s trilobity Olenellus, střední s trilobity Paradoxides a svrchní s trilobity Olenus. Mezi další kambrické členovce patří zástupci rodu Anomalocaris a Opabinia. Těla těchto pozoruhodných členovců by si snad nikdo nikdy nedokázal představit, pokud bychom je nenašli jako fosilie. 

V průběhu kambria se také vyvíjejí strunatci a první obratlovci. 

Významnými indexovámi fosiliemi jsou také akritarchy, zhruba kulovité mikrofosilie, které se od svých prekambrických předků liší ornamentací (výběžky).  

V kambriu se vyvíjela a ještě před koncem kambria vyhynula skupina nejstarších útesotvorných organismů zvaná Archeocyata. Některými autory jsou tyto organismy řazeny mezi houbovce (Porifera). Koncem kambria se zvyšuje zastoupení kyslíku v atmosféře na 30 % a dochází k vymření mnoha druhů. Byli to mnozí trilobiti a loděnky. O vymírání na konci kambria toho víme poměrně málo.



Obsah podléhá licenci Creative Commons (uveďte zdroj, neužívejte komerčně) 4.0 Mezinárodní.                    © Mgr. Petr Hykš, hykspet@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky