Křída, poslední období druhohor
Počátek křídy, závěrečného období prvohor, je kladen do doby asi před 150 miliony lety. Protože dosud nebyla vybrána stratotypová lokalita, přesný počátek tohoto období zatím nebyl stanoven. Zatím je počátek křídy stanoven podle prvního výskytu amonita Berriasella jacobi, avšak v brzké době bude toto pravidlo pozměněno a počátek křídy se posune o něco dál před závěr jury. Křída tak bude trvat o něco déle, na úkor jury. V rané křídě bylo klima stále dost teplé. Zalednění bylo možné pouze v polárních oblastech a to pouze v zimě. Období pozdní křídy bylo obecně vrcholem druhohorního green house režimu; neexistovaly žádné ledovce, klima bylo výrazně teplejší než dnes a hladina moří byla velmi vysoko. Jednotlivé kontinenty byly od sebe izolovány rozšířujícími se oceány, ve kterých se masivně rozvíjel plankton, reprezentován především foraminiferami, radioláriemi, rozsivkami a vápnitým nanoplanktonem. Uspořádání jednotlivých kontinentů již začíná připomínat současnost. Indie existuje jako samostatný kontinent.
křída
savci během křídy divergence do dvou hlavních skupin:
placentalia (mláďata v děloze až do narození) a marsupialia (vačnatci)
někdy během křídy nástup kenofytika
Na souších - od vyšší křídy rozvoj hmyzu v souvislosti s rozvojem krytosemenných rostlin (včely, mravenci a komáři)
Krajina v křídě ve střední evropě: borovice (jehličnany jsou dominantní), cykasům podobné rostliny, dožívají kapradiny, součástí společenstev byly gingkovité rostliny
Nejstarší doložené kvetoucí rostliny (angiosperm .. tyčinky a pár desítek před koncem křídy rozvoj krytosemenných rostlin
Bohate se rozvíjel kmen obratlovcu: v morích byly hojné kostnaté ryby, žraloci i rejnoci a pokracoval vývoj morských plazu plesiosauru i krokodýlum podobných mosasauru, jejichž zbytky jsou známé i z našeho území. Mezi krídovými suchozemskými plazy jsou nejvýznamnejší dinosauri. K nim v kríde pribyli bizarne rohatí ceratopsi s kosteným límcem na lebce a zobákovitou tlamou, jinou široce rozšírenou skupinou býložravých dinosauru byli klokanovití iguanodonti a hadrosauri ("ješteri s kachním zobákem"), kterí jsou známi i z evropských lokalit. Rekordních rozmeru dosáhli létající plazi pterosauri, jejichž
ptáci
vznik placentálů mezi savci
již ve spodní křídě první krytosemenné (kvetoucí) rostliny
v dejinách Zeme a odráží náhlou událost (event), která ovlivnila vývoj organického i anorganického sveta. Ve faunách se projevuje náhlou zmenou v morském planktonu a v blízkosti hranice vymrením drtivé většiny amonitů, belemnitů, inoceramidních mlžů a rudistů.
i podstatnými zmenami v dalších skupinách (plžích, ježovkách, korálech aj.). V hranicním intervalu vymreli na souši dinosauri a v morích plazi charakteristictí pro krídový útvar. V rostlinném krytu mizí mnohé rody krytosemenných rostlin a napr. význacná cykasovitá Nilsonia. V konkrétních geologických profilech je hranice vyznacena vetšinou tmavou, jen nekolik centimetru mocnou vrstvou obohacenou Ir a jinými kovy (tzv. iridiová vrstva, vzácne i vrstvy dve). V této vrstve nebo v její blízkosti se objevují zrna kremene a živcu se stopami šokové metamorfózy, mikrotektity a koncentrace uhelného popelu - patrne svedectví rozsáhlých lesních požáru. Ve Strední Americe spadají do této úrovne polohy sedimentárních brekcií a uloženiny nicivých morských vln - tsunami. Stopy prerušení sedimentace a zvírení jsou patrné i v pelagických uloženinách. V soucasné dobe je nejpopulárnejším vysvetlením dopad cizího nebeského telesa, velkého meteoritu nebo komety, který vyvolal klimatickou krizi - náhlé zeslabení slunecního zárení vyvrženým prachem a následné prudké ochlazení. Za svedectví této katastrofy se považuje sedimenty vyplnený kráter Chicxulub ve Strední Americe (Yucatán), který má prumer 180 km (s okrajovým valem 260 km) a podle výpoctu mohl vzniknout dopadem telesa o prumeru 9 km. Okolnost, že v nekterých profilech byly nalezeny dve ci více iridiových a pruvodních vrstev, lze vysvetlit opakovanými dopady (impakty) v nedlouhém casovém intervalu. Vysvetlení událostí pri hranici krída-terciér však není jednoznacné a je predmetem diskusí. Podobný efekt mohla totiž zpusobit i vulkanická cinnost, nebot približne do téhož období spadá napr. maximum vulkanismu tzv. dekhanských trapu v Indii. Otázka rychlosti i prícin vymírání je rovnež sporná: u mnoha skupin se pokles diverzity a úpadek projevuje již behem svrchní krídy - tj. dávno pred predpokládanou katastrofou
Koncem křídy, při hranici druhohor a třetihor, nastalo jedno z nejznámějších vymírání na Zemi, při kterém vymřeli všichni neptačí dinosauři, pterosauři, velcí mořští plazi, amoniti, belemniti a rudisté. Silně byli zasaženi žraloci, ježovky, a koráli, v menší míře také krytosemenné rostliny a mořský (nano)plankton. Vymírání na konci křídy je dnes nejlépe prozkoumaným hromadným vymíráním. Jedná se o souhru několika událostí, které byly završeny dopadem extraterestrického tělesa do oblasti poloostrova Yucatán. Opět došlo k masivním výlevům láv (dekkánské trapy) ohromných rozměrů, mají rozlohu asi 450 000 kilometrů čtverečních a mocnost asi 2 kilometry. Následovalo významné ochlazení, oceány byly silně anoxické. Ekosystémy byly znovu reorganizovány. Pozici velkých mořských plazů, coby vrcholných druhohorních mořských predátorů, nahradili žraloci. Hlavonožci byli zatlačeni kostnatými rybami, souš ovládli savci. Celkem vymřelo asi 76 % druhů.
Konec křídy zároveň představuje konec druhohor. Došlo k dalšímu významnému hromadnému vymírání, při kterém vymřeli všichni neptačí dinosauři, ptakoještěři, mořští plazi, amoniti, rudisté a další. Ostnokožců, mechovek a ramenonožců se vymírání téměř nedotklo. Jako příčina tohoto vymírání se obecně uvádí dopad asteroidu nebo komety do oblasti dnešního Mexického zálivu. Velkou roli zde jistě sehrál i vulkanismus. V oblasti západní Indie se vylévalo ohromné množství lávy (dekkánské trapy) - lávové výlevy zde dosahují mocnosti až dvou kilometrů.
Chixclub kráter, těleso 10 km, dopad částečně do vody a částečně na pevninu, několik set tisíc let před hranicí K/T, takže se ukazuje že celý impakt není až tak koincidentní s tou vlastní hranicí, ale že proběhl poněkud o něklik set tisíc let dříve (Kellerová, velmi intenzivně se K/T zabývala, má pěkné grafy) - impakt nebyl bezprostřední příčinou vymírání, musel ale zákonitě nesmírně ovlivnit celou biotu svrchní křídy a celou ji narušit a nalomit tak, že celá řada ústupových jevů v biotě je s tímto impaktem spojována (zmenšování počtu druhů a velikosti (i zachování) druhů planktonických foraminifer, poté postupné nabývání) ... na hranice K/T možné další impakty (3 krátery: Boltyš, Silverpic a Shiva - možná není kráter) ... celkově těch kráterů od kambria do současnotsti bylo dost, viz např Keller 2008. Změna typu sedimentace (i litologická) před i po impaktu (1000x větší obsah Ir než pod/nadloží). Před katastrofou mají planktonické foraminifery větší velikost, jsou lépe dochovány ... poté není normální růst těch individuí - trpasličí formy .... Poté jiné rody a jiné druhy planktonních foraminifer. Oteplení o 5% a další eventy, viz prezentace V. HROMADNÉ VYMÍRÁNÍ K/PALEOGÉN 66Ma
K/T - vymírají: amoniti, belemniti, neptačí dinosauři, plterosauři, ichtyosauři a převážná většina planktonních org. ... dále decimovány ježovky, koráli, žraloci ... celkem mizí 25% čeledí a 76% druhů
Prudký rozvoj III. (moderní) fauny
Hlavonožci byli nahrazeni kostnatými rybami
Savci, ptáci
Rozvoj krytosemenné flóry (trávy, kvetoucí rostlinstva)
Velmi se změnil oceánský plankton
ichtyosauři - vyhynuli při hranici cenoman/turon