Moldanubikum
Moldanubikum je metamorfózou nejvíce postiženou jednotkou Českého masivu. Zdejší horniny se vyznačují středním a vysokým stupněm metamorfózy a představují nejhloubější (kořenové) části variského orogénu. Místy vystupují na povrch i poměrně drobná tělesa hornin metamorfovaných až v hloubce odpovídající svrchnímu zemskému plášti. Jedinečné jsou pro tuto jednotku výskyty často rozsáhlých těles granulitů. Od sousedních jednotek je moldanubikum dobře odděleno tektonicky (zlomy). Na severu sousedí s bohemikem (tato hranice je zastřena variskými granitoidy), na severozápadě sousedí se saxoturingikem a na východě s moravosilezikem, přes které je moldanubikum nasunuto. Moldanubikum je místy překryto křídovými a terciérními sedimenty, ale z větší části je odkryto, takže na geologické mapě velmi dobře vyniká. Moldanubikem prostupuje velké množství těles hlubinných a žilných vyvřelin, které jsou variského stáří (svrchní devon-karbon). Nejrozsáhlejšími takovými tělesy jsou středočeský a moldanubický plutonický komplex.
Moldanubikum buduje podstatnou část Českého masivu, sahá až k moravosileziku. Typická je přítomnost rul, migmatitů, granulitů, amfibolitů, eklogitů a serpentinitů, čili metamorfované spodní kůry a svrchního pláště (upraveno podle Cháb et al. 2007).
K moldanubiku mám velmi kladný vztah, protože jsem se se zdejší geologií mohl seznámit v rámci školního kurzu geologického mapování. Naší skupině byla přidělena oblast východně od dalešické přehrady, kde jsme se v terénu setkali s různými typy metamorfovaných hornin. Právě zde jsem této neobyčejně složité skupině hornin poprvé doopravdy přišel na chuť. Horniny moldanubika lze rozdělit do tří geologických jednotek:
- Jednotvárná (monotónní, ostrongská) skupina je tvořena převážně biotitickými rulami. Méně častá jsou tělesa amfibolitů a eklogitů, která vznikla metamorfózou oceánské kůry v subdukční zóně.
- Pestrá (drosendrofská) skupina je kromě všudypřítomných rul tvořena i množstvím dalších metamorfitů. Najdeme zde například kvarcity, erlany a amfibolity.
- Gföhlská skupina je charakteristická výskytem vysoce metamorfovaných hornin jako jsou granulity, migmatity, mramory, amfibolity, peridotity či hadce a eklogity.
Všudypřítomnými horninami moldanubika jsou biotitické ruly a migmatity.
Pro gföhlskou jednotku jsou typická především tělesa granulitů.
Stáří a původ těchto hornin zůstává už déle než sto let tématem vášnivých diskusí. Zatímco světlické ortoruly na Českokrumlovsku vznikaly přeměnou granitoidů starých i více než 2 miliardy let, v některých metasedimentech byly nalezeny mikrofosilie i mnohem mladší (silurské, devonské).
Doporučená literatura
• Cháb, J., Stráník, Z. & Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. - Česká geologická služba. Praha.