Olivín

Olivín je nejhojnější minerál zemského pláště. Je to minerál typický pro ultrabazické až bazické magmatické horniny s vysokým podílem hořčíku a železa. Olivín lze charakterizovat jako směs převážně dvou složek - minerálů forsteritu (Mg2SiO4) a fayalitu (Fe2SiO4), které společně utvářejí krystalovou mřížku. Ve výbruse v lineárně polarizovaném světle se však obě složky jeví víceméně stejně - v PPL jsou průsvitné (bezbarvé), ale železem bohatá složka (fayalit) se může jevit jako nažloutlá či nazelenalá. Po zkřížení vykazuje olivín interferenční barvy druhého řádu.

V PPL se jeví olivín jako bezbarvý. V XPL vykazuje velmi jasné, interferenční barvy.

Krystaly olivínu jsou zpravidla nepravidelně omezené. V případě níže však mají krystaly olivínu spíše hypautomorfní omezení - dalo by se říct, že jsou částečně omezeny krystalovými plochami. V okolí můžeme vidět další, tentokrát již téměř dokonale omezené (automorfní) krystaly.

Okolí krystalu olivínu po zkřížení velmi často zčerná - jde většinou o vulkanické sklo, u kterého nejsme schopni rozlišit jednotlivá zrna minerálů. Jsou příliš malá. Společně s olivínem se ve výbruse dále vyskytují pyroxeny a méně často amfiboly - o obou minerálech se budeme bavit v rámci inosilikátů. Olivín se na zemském povrchu vyskytuje nejčastěji v bazaltech - výlevných vyvřelinách, ve kterých tvoří tzv. nodule. Olivíny se však netvoří pouze v magmatických horninách. Vzácně je lze nalézt i v jiných horninách, například v mramorech.

Krystaly olivínu ve výbrusu mramoru ze Sokolí.

Ve výbrusech se nejčastěji můžeme setkat s procesem serpentinizace olivínu. Olivín není chemicky stabilní a často podléhá přeměnám na minerály serpentinové skupiny. Serpentiny olivín velmi často alterují (nahrazují) a my tyto přeměny můžeme v polarizačních mikroskopech pozorovat. Ty mohou vést, společně s již zmíněnými identifikačními znaky, nejen k bezpečné identifikaci minerálu v hornině, ale i k výpovědi o tom, čím si tato hornina prošla.

Dobrá ukázka serpentinizace olivínu. Krystal olivínu je rozpraskaný mnoha žilkami, které byly vyplněny minerály serpentinové skupiny. Ty se v PPL jeví jako bezbarvé a po zkřížení mají černou barvu - mají tedy podobné optické vlastnosti, jako vulkanické sklo. Povšimněte si také poměrně tlustého lemu okolo krystalu olivínu. Jedná se o reakční, kelyfitický lem. Obvykle je tvořen pyroxeny či amfiboly a je důsledkem chemických nahrazovacích procesů.

Olivín nejsnáze najdeme v XPL. Pátráme po interferenčních barvách druhého řádu. Olivín většinou najdeme v podobě nepravidelných krystalů v magmatických horninách, kde je často nahrazován minerály serpentinové skupiny. Objevit se však může i v mramorech. V PPL je většinou bezbarvý. Téměř nikdy se nevyskytuje spolu s křemenem.