Prvky

Do skupiny prvků v mineralogii řadíme takové minerály, které jsou tvořeny výhradně molekulami téhož prvku. Jsou tedy velice vzácné, protože většina prvků se v přírodě slučuje s jinými prvky. Chemismus některých prvků však dovoluje, aby se v přírodě vyskytly i v ryzí formě. V přírodě můžeme vzácně narazit na tyto ryzí prvky:

1. Kovy: Au, Ag, Pt, Cu, Hg, Fe (meteority)
2. Polokovy: As, Sb, Bi
3. Nekovy: C, S

Mezi prvky se mimochodem řadí vůbec nejpodivnější dvojice minerálů - grafit (tuha) a diamant. Dva naprosto rozdílné nerosty, řekli bychom. A je to tak. Zatímco grafit je měkký, diamant je netrvdší známý minerál vůbec. Grafit najdeme v zemské kůře, diamant nejčastěji v horninách zemské pláště. Co je na této dvojici minerálů tedy tak zvláštního ? Grafit i diamant přecejen mají něco společného - oba jsou složeny z atomů uhlíku. Liší se ale strukturou - tedy způsobem, jakým jsou mezi sebou atomy provázány. Tento rozdíl ve struktuře má za následek naprosto odlišné fyzikální vlastnosti. Diamant je tak tvrdý proto, protože jsou mezi sebou atomy uhlíku provázány velmi silně - jejich elektronové obaly se navzájem výrazně překrývají. Molekuly grafitu jsou naproti tomu uspořídány do rovin, které jsou mezi sebou provázány jen velmi slabě.

Zlato

Koho by nepotěšil vlastní viditelný nález ryzího prvku s protonovým číslem 79? Zlato je především symbolem bohatství, ale tento prvek má na Zemi velmi zvláštní postavení. Chceme-li ho pochopit, musíme se vrátit zpět ke vzniku vesmíru, prvních hvězd a také naší planety.

Podle toho co dnes víme se zlato ve vesmíru nejspíše neobjevilo hned. Spolu s dalšími těžšími prvky vznikalo až v závěrečných fázích, možná v posledních životadárných okamžicích, ve vývoji hvězd. Právě po zániku těch nejranějších generací hvězd se ve vesmíru poprvé a ve velkém množství objevily atomy zlata. Zlato vzniká při vzájemných kolizích párů hvězd o nesmírně vysoké hustotě a zřejmě také při explozích supernov.

Naše planeta se zformovala z jednoho takového pracho-plynového mračna, v jenž se obrátila jedna nebo spíše vícero starých hvězd. Mezi molekulami a atomy v tomto mračnu bylo i zlato. Většinu tohoto zlata dnes na Zemi najdeme hluboko pod zemskou kůrou, protože naše planeta byla v počátcích svého vzniku jednou velkou roztavenou koulí. Všechny sloučeniny a prvky na Zemi byly tou dobou obklopeny tekutým zemským pláštěm podobně, jako jsou horniny a minerály v rýžovací pánvi obklopeny vodou, a ty sloučeniny a prvky s nejvyšší hustotou přirozeně klesaly k zemskému jádru podobně, jako klesají minerály a horniny s vyšší hustotou na dno pánve. Využíváme pouze zlomek zlata, které na naší planetě máme.
Zlato najdete skoro všude, na každé planetě, ale velmi velmi vzácně. Čím je naše planeta výjimečná je to, že na ní probíhají procesy, které dokáží po dlouhou dobu zlato akumulovat v některých oblastech zemské kůry. Do zemské kůry se zlato dodnes dostává především díky deskové tektonice.
Od doby, co se na naší planetě utvořila kyslíkatá atmosféra, je zlato jedním z nejtěžších ryzích kovů, které lze rýžováním ve velkém množství získat. Pokud by nám nevadila absence kyslíku v atmosféře, pak bychom před pár miliardami let bychom možná touto jednoduchou metodou mohli získat také o něco těžší uran, avšak s o malinko nižší hustotou. Vyšší hustotu než zlato má jen rhenium, platina, iridium a osmium. V ryzí podobě dnes na Zemi vystupuje hlavně platina a iridium, ale ani jeden z těchto čtyř prvků není těžší než zlato.