Tektosilikáty

Achát

Acháty patří mezi zvláštní skupinu křemičitých minerálů, která je oblíbená pro svou makro-skopickou i mikroskopickou stavbu. Acháty vznikají ve vulkanických horninách postupným pronikáním roztoků oxidu křemičitého do dutin po unikajících plynech. Po rozříznutí mívají typické acháty podobu koncentrických, na sobě uložených vrstviček jdoucích přibližně podél okrajů achátu a tvořených nejčastěji chalcedonem, který může být střídán opálem nebo i krystalickým křemenem. Hojné jsou i inkluze dalších minerálů. Typický achát tedy vzniká ve vulkanických horninách. S obdobnými křemičitými útvary se však můžeme setkat i v horninách sedimentárních, kdy vznikají během rekrystalizačních procesů (typickým příkladem jsou tzv. rudické koule).

V albu na facebooku najdete 45x (někdy i 200x) zvětšené snímky z USB mikrokamery, které zachycují pozoruhodné detaily na rozříznutém a vyleštěném povrchu achátu, který jsem našel v den mých dvacátých narozenin v říčních sedimentech řeky Jizery/Labe. Dva roky poté nám v rámci předmětu polarizační mikroskopie vyučující dovolili přinést si na výuku jeden kámen, který nám v brusírně rozřízli, a který jsme si poté mohli sami vyleštit. Přinesl jsem tehdy dva roky starý nález achátu. Jaká krása se skrývala uvnitř! Nejedná se o typický achát, nicméně podobnou stavbu jsem zaznamenal i u achátů nacházených dalšími sběrateli, většinou z okolí obce Doubravice v Podkrkonoší. Domnívám se tedy, že byl řekou splaven někde odtamtud.