Triasový pokryv

Z období triasu se toho na našem území zachovalo jen velmi málo. Český masiv byl v triasu souší. Zatímco přllehlé okolí bylo zaplaveno moři, Český masiv v podobě členitého reliktu variského horstva, vystupoval jako ostrov. Na našem území, které představovalo v podstatě polopoušť, převládala nad sedimentací eroze. Většina usazenin později podlehla erozi. Triasové sedimenty na Českém masivu představují kontinentální uloženiny a vystupují na povrch pouze ve vnitrosudetské pánvi a ve v. části podkrkonošské pánve (trutnovsko-náchodské depresi), blízko hranic s Polskem - kam také sedimenty pokračují. 

Sedimenty triasu vystupují na našem území zejména ve vnitrosudetské pánvi ležící při hranicích s Polskem na Broumovském výběžku (Cháb et al. 2007, upraveno).

Trias podkrkonošské a vnitrosudetské pánve

Sedimenty triasového stáří vystupují v těchto pánvích v nadloží sedimentů permu a v podloží křídy. Jejich stáří je nejisté - vystupují v nadloží svrchně permských a v podloží svrchně křídových sedimentů. Nicméně, lze je srovnávat s triasovými sedimenty v Polsku. U nás utváří nejvýše 120 metrů mocné bohdašínské souvrství s různou litologií. Ve spodní části převládají narůžovělé až hnědavé pískovce s vrstvami slepenců, jejichž valounový materiál tvoří horniny orlicko-kladského krystalinika (zejména ruly a další metamorfity). Představují sedimenty říčních toků a aluviálních kuželů. Střední část souvrství tvoří spíše šedé, lépe vytříděné arkózové pískovce s vložkami slepenců. Do nadloží zjemňují a přecházejí spíše v sedimenty nehlubokého jezera. Nejvyšší částí bohdašínského souvrství jsou deskovité bělošedé pískovce s kaolinickým tmelem, které nejlépe vystupují v lomu U Devíti křížů (též zvaný Krákorka) ležící sz. od Červeného Kostelce na Náchodsku. Na vrstevních plochách těchto pískovců jsou zachovány čeřiny, bahenní praskliny, otisky dešťových kapek a jsou z nich uváděny i otisky sladkovodních hydromedůz a šlépěje někdy řazené k ichnotaxonům Eubrontes isp. nebo Anomoepus isp., představující stopy blíže neurčených dinosauromorfů (Dinosauromorpha), u nichž nelze vyloučit ani jejich příslušnost k dinosaurům (Dinosauria). Podobné stopy totiž zanechávali jak dinosauři, tak jejich blízcí příbuzní. Protože neznáme přesné stáří bohdašínských vrstev, zůstává i zařazení těchto stop diskutabilní.

Doporučená literatura

• Cháb, J., Stráník, Z. & Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. - Česká geologická služba. Praha.
• Chlupáč, I., Kovanda, J., Stráník, Z. & Brzobohatý, R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.