Tektonika
Tato část pojednává o tektonice Marsu. Tektonikou zde mám na mysli zlomy a podobné geologické útvary vznikající při křehké deformaci marsovské kůry. Že na utváření povrchu Marsu sehrála tektonika významnou roli, o tom se můžeme přesvědčit již na úvodním snímku.
... něco dál...
Tento velmi povedený snímek s rozlišením 35 metrů na pixel zachytila sonda Mars Express. Vidíme zde světlou oblast jménem Tractus, skrz kterou vede několik vcelku drobných trhlin (Tractus fossae) a dva výrazné zlomy (Tractus Catena).
Image Credit: ESA/DLR/FU Berlin/J. Cowart, CC BY-SA 3.0 IGO<br>
Catenae je označení pro lineární útvary reprezentující řetězce kráterů. Krátery v oblasti Tractus jsou hluboké až 1,5 km. Na tom, jak přesně vznikly, se však vědci doposud neshodli. Na Marsu lze obvykle podobné útvary pozorovat v blízkosti základen velmi širokých sopek. I na Zemi známe podobné útvary, například na Havaji, kde vznikly propadáním tunelů vyhloubených lávovými proudy. Krátery v oblasti Tractus však mohly vzniknout i jiným způsobem, který nemusí být přímo spojen s vulkanismem. Sopečná oblast Tharsis jistě působí na marsovskou kůru velkým tlakem, neboť zdejší magmatické horniny mají vysokou hustotu. Možná tyto útvary vznikly v blízkosti základen širokých sopek proto, protože vznikly extenzí marsovské kůry. Část kůry se tak propadne mezi dvěma zlomy. Takové útvary na Zemi známe a říkáme jim příkopové propadliny. V oblasti Tractus najdeme zlomy, mezi nimiž se marsovská kůra skutečně propadla.
Třetím vysvětlením by mohlo být působení podzemní vody. I takové útvary známe na Zemi, říkáme jim závrty a setkáme se s nimi hojně v krasových oblastech. Vápence v jeskyních jsou rozpouštěny protékající vodou až se jednou jejich stropy propadnou. Vznikají tak hojné, kuželovité krátery nazývané závrty. Ačkoliv nepředpokládáme existenci vápenců na Marsu, i jiné procesy v jiných horninách by mohly vést ke vzniku jeskyní.
Tento snímek zachycuje část Ascuris Planum snímanou sondou Mars Express (ESA) 10. listopadu 2014. Snímek je zaměřen na útvary v oblasti zlomového systému Tempe Fossae, které jsou považovány za příkopové propadliny. Rozlišení snímku je asi 18 metrů na 1 pixel.
ESA/DLR/FU Berlin
Jeden z mnoha příkladů rozsáhlé sítě zlomů na povrchu Marsu je tato příkopová propadlina, která protíná 52 km široký kráter. Síť zlomů je pravděpodobně spojena se vznikem vulkanické oblasti Tharsis, která je domovem některých z největších sopek ve sluneční soustavě. Lávy, které tyto sopky vyprodukovaly, dosáhly na povrchu Marsu obrovských mocností, které působily nezanedbatelným tlakem na horniny v podloží. Teprve vznikem systému zlomů a prasklin bylo toto napětí v kůře Marsu vyrovnáno. Na tomto snímku lze spatřit 1,5 km širokou příkopovou propadlinu doprovázenou obrovskými, hranatými bloky hornin na jinak zarovnaném povrchu kráteru. Kráter byl očividně vyplněn dalším materiálem - možná lávou a větrem či vodou transportovanými sedimenty.
ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)
Pohled na kaňonem Valles Marineris pod úhlem 45° v realistických barvách a s čtyřnásobným převýšením oproti skutečnosti. Tento digitální model byl vytvořen z dvaceti přeletů nad touto oblastí. Nejmohutnější část tohoto mohutného kaňonu, která se rozprostírá přes celý snímek, je známá jako Melas Chasma. Z našeho pohledu se za ní nachází poněkud kratší kaňon Candor Chasma, naa který se pak napojuje ještě kratší kaňon Ophir Chasma. Další, tektokrát izolovaný, kaňon Hebes Chasma se pak nachází v levém horním rohu.
Pohled na kaňonem Valles Marineris pod úhlem 45° v realistických barvách a s čtyřnásobným převýšením oproti skutečnosti. Tento digitální model byl vytvořen z dvaceti přeletů nad touto oblastí. Nejmohutnější část tohoto mohutného kaňonu, která se rozprostírá přes celý snímek, je známá jako Melas Chasma. Z našeho pohledu se za ní nachází poněkud kratší kaňon Candor Chasma, naa který se pak napojuje ještě kratší kaňon Ophir Chasma. Další, tektokrát izolovaný, kaňon Hebes Chasma se pak nachází v levém horním rohu.