Planetky a trpasličí planety
Planetky jsou velice zajímavá tělesa. V dalekohledech vypadají přesně jako hvězdy, proto se jim také dříve říkalo asteroidy (v překladu doslova "hvězdě podobný"). Že se o hvězdy nejedná, toho si můžeme všimnout hned následující noci při dalším pohledu do dalekohledu - tento objekt již znovu na stejném místě nenajdeme. Planetky se po obloze pohybují poměrně rychle, podobně jako planety nebo komety. Od planet však byly tradičně vyčleňovány, protože se v dalekohledu jevily jako hvězdy (bodové zdroje světla, nikoli kotoučky) a od komet se v dalekohledech odlišovaly absencí plynové obálky (komy) a ohonu. Dnes víme, že hranice mezi kometami a asteroidy je tenká a nejasná. U některých těles považovaných za asteroidy byla po čase objevena kometární aktivita a některé studie naznačují, že asteroidy mohou být pozůstatky komet, které ztratily většinu těkavých prvků a molekul, a proto u nich nepozorujeme kometární aktivitu. Trpasličí planety jsou skupinou těles na pomezí mezi planetami a planetkami. Planetky a trpasličí planety najdeme především v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, v blízkosti Jupitera (trojani a řekové), v Kuiperova pásu a daleko za drahou Neptuna.
Čtvrtá nejjasnější planetka, (532) Herculina, byla objevena až jako 532. asteroid! (viz tabulka nejjasnějších asteroidů)
"By 1851 there were 15 known asteroids, all but one with their own symbol. The symbols grew increasingly complex as the number of objects grew, and, as they had to be drawn by hand, astronomers found some of them difficult. This difficulty was addressed by Benjamin Apthorp Gould in 1851, who suggested numbering asteroids in their order of discovery, and placing this number in a circle as the symbol for the asteroid, such as ④ for the fourth asteroid, Vesta. This practice was soon coupled with the name itself into an official number-name designation, "④ Vesta", as the number of minor planets increased. By the late 1850s, the circle had been simplified to parentheses, "(4)" and "(4) Vesta", which was easier to typeset. Other punctuation such as "4) Vesta" and "4, Vesta" was also used, but had more or less completely died out by 1949.[6]
The major exception to the convention that the number tracks the order of discovery or determination of orbit is the case of Pluto. Since Pluto was initially classified as a planet, it was not given a number until a 2006 redefinition of "planet" that excluded it. At that point, Pluto was given the formal designation (134340) Pluto."
Vzhledem k výjimečnosti dráhy Achilla došlo na návrh Johanna Palisy mezi astronomy k dohodě, že i další podobné planetky budou pojmenovávány podle hrdinů trójské války, popisované v eposu Ílias, jehož autorství je připisováno Homérovi.[1] Později byla tato konvence upřesněna v tom smyslu, že objekty soustředěné v blízkosti bodu L4 budou pojmenovávány podle obléhajících Řeků (výjimkou je planetka (624) Hektor, pojmenovaná ještě před přijetím tohoto dodatečného pravidla), zatímco objekty kolem bodu L5 budou pojmenovány podle obránců města Trója (výjimkou je planetka (617) Patroclus).