Supercely
Supercely jsou nejméně častým typem bouří, který může být doprovázet těmi nejnebezpečnějšími bouřkové projevy. Jsou tvořeny jednou konvektivní buňkou, avšak od unicel se liší v tom, že tato konvektivní buňka se neustále regeneruje, protože vzestupný proud rotuje kolem vertikální osy. U většiny supercel tak pozorujeme pravotočivý pohyb. Jsou schopny urazit stovky kilometrů a být aktivní i několik hodin. V Česku se s takovým typem bouře můžeme setkat několikrát ročně.
Pro supercely je typickou strukturou cumulonimbus murus (wall cloud, stěnový oblak). Ten má podobu oblačné sníženiny, která rotuje kolem vertikální osy. Najdeme ho pod základnou bouřkového oblaku obvykle v oblasti, kde nevypadávají srážky (vzniká v místě vzestupného proudění). Často je mírně nakloněn vůči horizontu. Může nám připomínat oblak cumulonibus arcus (shelf cloud, návějový oblak), ale murus je menší, nenachází se na čele bouře a rotuje kolem vertikální osy. Utváří se obvykle na jihozápadním okraji bouře.
HP
LP
Low topped
Dokumentace supercel