Titanit

Titanit patří mezi minerály akcesorické, které se v horninách vyskytují spíše ojediněle a ve stopovém množství. Nejčastěji se s titanitem setkáme u kyselých vyvřelin (typicky granity), ale vyskytuje se i v horninách přeměněných a sedimentárních. Ve výbrusech mají titanity zpravidla nepravidelný tvar více či méně podobný protaženému kosočtverci. Většinou mají menší až střední rozměry. Najít velký a dokonale omezený krystal titanitu je spíše raritou, neboť titanit většinou nemá dost prostoru k dokonalejšímu růstu. V PPL má titanit vždy hnědou barvu.

Ve výbruse se titanit poznává relativně snadno. Dva nejdůležitější znaky, které jsem si v souvislosti s titanitem zapamatoval, jsou hnědá barva a kosočtverec (jako typický tvar omezeného krystalu). Nutno ovšem dodat, že ve výbrusech jsem po dokonale omezených krystalech titanitu pátral dlouho a opravdu dobrý ilustrační snímek jsem získal až na konci svého prvního kurzu polarizační mikroskopie. O to větší to ale bylo překvapení a radost.

Téměř dokonale omezený krystal titanitu s charakteristickým tvarem a hnědou barvou (PPL).

Po zkřížení většinou titanit vykazuje podobný odstín interferenčních barev, jako byl odstín barvy před zkřížením. V tomto případě jsem zaznamenal nejvýraznější rozdíl v barevném odstínu, většinou se odstín tak výrazně nelišil.

Téměř dokonale omezený krystal titanitu s charakteristickým tvarem a zhruba hnědými interferenčními barvami (XPL).

V rámci kurzu poznávání hornin pod mikroskopem jsem pak narazil na opravdovou lahůdku - hned několik dokonale omezených krystalů titanitu vedle sebe. Něco takového je však spíše vzácnost. Někdy se však zadaří najít i malý, dokonale omezený titanit.

Titanit ve výbruse obvykle působí takto. Hledáme jej v PPL a pátráme po hnědých, menších a spíše nedokonale ukončených krystalech tvarem blížící se kosočtverci. Po zkřížení se barevný odstín příliš nebo vůbec nemění.