O autorovi

Duší umělec, srdcem přírodovědec. Fotografování je můj život a Morava je moje místo k životu.

Jmenuji se Petr Hykš, vystudoval jsem geologii a v současnosti působím jako kurátor druhohorních sbírek v Moravském zemském muzeu. Věnuji se především studiu vápenců a zkamenělin z moravských jurských lokalit a stratigrafii brněnské karbonátové plošiny, se zaměřením na hranici střední/svrchní jury. 

Kromě toho působím také jako demonstrátor noční oblohy na hvězdárně a planetáriu ve Ždánicích, kde se věnuji pozorování a dokumentování astronomických i meteorologických jevů. Tento web je pro mě místem, kde mohu popularizovat vědu pomocí fotografií. Jsem totiž také nadšený fotograf a věřím, že příroda kolem nás je odhalována krásou a krása vědy přírodou.

Na mém Flickru najdete > 7000 fotografií ve > 100 albech. 
S některými z nich vás rád seznámím na těchto stránkách. 

Violet Planet

Existuje hypotéza, podle které první organismy na Zemi schopné fotosyntézy nevyužívaly zelený chlorofyl, ale chemicky jednodušší fialový retinal. Pokud tomu tak skutečně bylo, mohla mít Země v době před asi 3,5-2,4 miliardami let fialovou barvu. Fialové fotosyntetizující organismy dnes skutečně žijí, a to v prostředí s mimořádně vysokou salinitou. Nazývají se Haloarchaea.

S jistotou víme, že v době před 2,4 miliardami let se na Zemi rozšířily sinice využívající chlorofyl, které dokázaly jako vedlejší produkt fotosyntézy vytvářet velmi reaktivní plyn - kyslík. Ten se nejprve vázal s železem rozpuštěným v mořské vodě a vznikaly horniny zvané páskované železné rudy, které patří mezi nejvýznamnější ložiska železa na světě. 

Když se před 2,4-2,0 miliardami let většina železa vysrážela na mořské dno, začal se kyslík hromadit v zemské atmosféře. Pro tehdejší anaerobní organismy byl toxický a předpokládá se, že během této dlouhodobé události zvané Velká kyslíková katastrofa vymřelo > 90 % anaerobních druhů života. Od té doby je naše planeta obyvatelná hlavně životem, který dokáže přežít v kyslíkatém prostředí. Bez kyslíku nejen, že bychom dnes na Zemi nemohli dýchat, ale ani bychom si nemohli rozdělat oheň.

Podobných příběhů je v kamenech zapsáno nepočítaně. Živá a neživá příroda společně určují to, jak naše planeta vypadá a jak se vyvíjí. Dnes se odehrává další velká událost, při které je do atmosféry rychle uvolňováno velké množství CO2 v důsledku spalování fosilních paliv lidskou činností. Většina CO2 pochází ze spalování zuhelnatělých kmenů plavuní, přesliček a stromovitých kapradin, které ve svých tělech vázaly uhlík po miliony let. Karbonské pralesy při fotosyntéze vstřebávaly CO2 takovým tempem, že vydechovaly volný kyslík, kterého bylo v zemské atmosféře brzy nejvíc za celou historii naší planety. 

Je pozoruhodné, jak zásadně dokáže sám život ovlivňovat životní podmínky na své rodné planetě. Ještě žádný druh si však neuvědomoval, co svými činy způsobuje. Jaká je naše výmluva? Máme obrovské evoluční výhody, jako jsou šikovné ruce, výkonný mozek, jsme na vrcholu potravního řetězce a přírodě na naší rodné planetě rozumíme lépe, než kdo jiný za celou dobu existence Země. Co s tím uděláme? ...