Graptoloidi (Graptoloidea)

Graptoloidi (Graptoloidea) jsou vymřelou skupinou koloniálních mořských živočichů řazených mezi polostrunatce (Holochordata). 

Některé skupiny byly planktonní, jiné spíše epiplanktonní, neboť visely z plováku plovoucím po vodní hladině podobně, jako tomu bylo u některých epiplanktonních lilijic. Jak vypadalo tělo graptolitů je dosud záhadou. Ve fosilním záznamu se dochovaly pouze 

 Graptoliti byli poprvé doloženi již z kambrických hornin, největší rozvoj však zaznamenali až během ordoviku. Na konci ordoviku byl jejich počet výrazně redukován vymíráním a záhy na to, již ke konci spodního siluru, byly mnohé formy (především dvojřadé a víceřadé Diplograptina) rovněž vymíceny. Do spodního devonu přežívaly jen formy jednořadé (Monograptus), než byly nakonec také zcela vymíceni.  

Graptolit druhu Spirograptus spiralis. Lom Kosov u Berouna, silur.

Graptoliti tedy představují jedny z nejvýznamnějších indexových fosilií spodního paleozoika. Podle zkamenělin graptolitů lze celé období ordoviku rozlišit na 16 zón a období siluru dokonce na 41 zón, čili na jednu takovou zónu v siluru připadá pouhých 500 000 let! S takovým rozlišením jsme schopni velmi přesně odhadnout stáří hornin, ve kterých se graptoliti nacházejí. Byli velmi hojnou a často dominantní složkou v hlubokovodních horninách. Hlavním silurským horninovým celkem, ve kterém sehrály fosilie graptolitů významnou roli, jsou graptolitové břidlice. Jedná se o velmi tmavé, jílovité až prachovité břidlice, které se usazovaly v moři daleko od kontinentů v anoxickém prostředí.

Fosilie graptolitů v graptolitových břidlicích. Lom Kosov u Berouna, silur.

Sestaveno z poznámek ze školních přednášek a z internetových zdrojů: 

https://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/zoopaleontologie/DEUTEROSTOMIA/Graptoloidea.htm