Ultramafické vyvřeliny
Hornblendit
Část webu je věnována horninám - popisu jejich vzniku, složení, stavby a také klasifikaci. Horniny jsou zde rozděleny do tří základních typů a to na horniny magmatické, metamorfované a sedimentární. Každá hornina má svůj příběh a je fascinující, že v nich můžeme číst jako v knihách. Čím si daná hornina prošla, to dokážeme někdy poznat i pouhým pohledem. A právě tato část webu je snahou představit a přiblížit vám vývoj hornin na Zemi. V budoucnu bych rubriku rád dál prohloubil popisem vzniku a vývoje konkrétních typů hornin. Zaměřím se například na eklogity, metamorfované horniny oceánské kůry, které vznikají v subdukčních zónách, v podmínkách svrchního pláště za teplot několika set i tisíců stupňů Celsia a tlaků miliard Pascalů. Příležitostně se s těmito horninami setkáme i na zemském povrchu, například v moldanubiku Českého masivu, kde vystupují společně s velkými tělesy granulitů a migmatitů. Kdykoli se tedy octnete na Vysočině, procházíte se místy na horninách, jenž vznikaly v zemském plášti. Není to fascinující?
Hornblendit
trachylit - utuhnutím bazaltové lávy, většinou jen drobné polohy centimetrem - drobná poloha v rámci svrchní část Kozákova
Zeolitová facie je facií s nejnižším teplotním stupněm, která probíhá jako první metamorfní reakce při metamorfóze pohřbením. Horniny v této fázi prodělávají jen rekrystalizaci za nízkých teplot. Facie odpovídá teplotám okolo 50 až 150 °C v rozmezí hloubky 1 až 5 km (tlak kolem 100 MPa). Základní minerální asociaci metabazitů reprezentuje křemen a...
Facie prehnitová a pumpellyitová představuje opět facii typickou pro metamorfózu pohřbením. Typickými minerály jsou zde prehnit a pumpellyit. Oproti zeolitové facii potřebují tyto indexové minerály ke svojí stabilitě o něco vyšší tlak a teplotu, ale často se mohou vyskytovat i v zeolitové facii. Indexové minerály metapelitů tvoří muskovit, chlorit,...
Facie zelených břidlic odpovídá stále facii relativně nízkých metamorfních teplot (250-400ºC) a nízkého tlaku (200-400 MPa). Facie je charakteristická přítomností minerální asociace chlorit + albit + epidot (zoisit) + křemen ± aktinolit. K nejrozšířenějším horninám vznikajícím za těchto termodynamických podmínek patří fylity a zelené břidlice.
Facie modrých břidlic (glaukofanitová facie). Fyzikální podmínky hornin vzniku glaukofanitové facie se přibližují podmínkám facie zelených břidlic. Jde opět o nízké metamorfní teploty (200-300ºC), které jsou však doprovázeny výrazně vyššími lokálními tlaky (500-1300 MPa). Indexové minerály této facie reprezentují alkalické amfiboly s významnou...
Podobně jako u magmatických hornin i u hornin sedimentárních rozlišujeme jejich různé typy podle zastoupení jednotlivých složek. Existuje celá řada diagramů určených k přesnému zařazení sedimentů. Do takových detailů bych zde zacházel nerad. Následující text je spíše pro seznámení s různými typy sedimentárních hornin a se způsoby jejich...
Protože sedimentární horniny mohou vznikat rozpadem jakýchkoli hornin, je jejich chemické i minerální složení velice pestré. Při popisu sedimentů si tak nevystačíme pouze s psamity nebo psefity. I tak prostý termín jako písek či pískovec je spjat s minerálním složením sedimentu, a proto lze za písek či pískovec považovat jen horninu tvořenou z 90%...
Sedimentární horniny (též sedimenty nebo usazeniny) představují nejkvalitnější záznam historie naší planety. Jak napovídá už jejich název, vznikají sedimentací (usazováním) a to v různých prostředích a za působení různých činitelů. Rozlišujeme tak například sedimenty eolické (ukládané větrem), fluviální (říční), deltové, lakustrinní (jezerní),...
Horniny vznikají nejen na Zemi, ale i na dalších tělesech Sluneční soustavy. S pozemskými horninami mohou mít mnoho společného, ale mohou se také v některých vlastnostech zásadně lišit. Petrologii hornin z různých těles ve Sluneční soustavě se do jisté míry věnuji v rubrice Geologie Sluneční soustavy. Avšak i na Zemi se můžeme setkat s horninami, které mají extraterestrický (mimozemský) původ nebo jsou s dopady extraterestrických těles spjaty. Jsou to meteority, tektity a impaktní skla. Správně bychom je měli řadit spíše mezi metamorfované horniny. Jejich vzniku, mineralogickému a chemickému složení, stavbě a klasifikaci se věnuji právě v této sekci.
Tektity a impaktní skla jsou přírodní skla (pevné látky bez pravidelného vnitřního uspořádání) tvořená zejména oxidem křemičitým, která vznikají po dopadech meteoritů během šokové metamorfózy. Vznikají tedy metamorfózou pozemských hornin, a proto bychom je mohli řadit mezi metamorfované horniny (podobně jako například fulgurity, skla vznikající...
Meteorit je zbytek tělesa, které přežilo průlet atmosférou a dopadlo na zemský povrch. Obvykle se jedná o planetky původně větší než jeden metr. Tělesa menších rozměrů zanikají v atmosféře. Přeživší meteorit obvykle tvoří méně než 10 % původního tělesa, záleží na původní váze a složení tělesa a na jeho rychlosti a úhlu vstupu do zemské atmosféry. V...