Astronomický kalendář
Tato stránka je věnována nejvýznamnějším pravidelně se opakujícím nebo vcelku snadno předvídatelným astronomickým událostem jako jsou meteorické roje. Jedny z nejoblíbenějších meteorických rojů jsou Perseidy. Tyto 'hvězdy' vylétávající ze souhvězdí Persea však nejsou nejaktivnějším meteorickým rojem. Prosincové Geminidy a lednové Kvadrantidy slibují v maximu ještě o celých 20 meteorů za hodinu více než Perseidy. Jejich nejvyšší frekvence je 120 meteorů za hodinu, tedy dva meteory každou minutu! Pravda, Perseidy mají velkou výhodu v tom, že je pozorujeme za teplých letních nocí, ale i v těch nejmrazivějších nocích nás může ledasco zahřát. A pod padajícími hvězdami se nám mohou některá naše přání skutečně splnit. Níže naleznete tabulku nejvýznamnějších meteorických rojů, období jejich maxima a nejvyšší frekvenci. Výjimečně se mohou některé meteorické roje proměnit v meteorické deště čítající stovky i tisíce meteorů za hodinu.
Možná nejkrásnějším astronomickým jevem je zatmění Měsíce. Pozorujeme je poměrně často, protože Měsíc lze v jednom okamžiku pozorovat z celé jedné zemské polokoule. Nemusíme za ním tedy cestovat jako za úplným zatměním Slunce. Stačí, když nám Měsíc vyjde nad obzor. V seznamu níže nás jistě zaujme celých 39 úplných zatmění Měsíce, ke kterým v 21. století dojde, a která zároveň budou pozorovatelná odněkud z ČR. Částečných zatmění bude ještě více. Významnost (velikost) zatmění ilustruje pátý sloupec. Pozornost však věnujte i dalším sloupcům, ve kterých najdete časy východu a západu Měsíce v ohledu na celý průběh zatmění. Červeně jsou zvýrazněny časy, které jsou kritické - kolidují s časy východu nebo západu Měsíce. Například 14. března 2025 sice můžeme z ČR pozorovat částečné zatmění, ale při pohledu z Brna bude trvat pouze tři minuty, protože částečné zatmění Měsíce začíná v 6:09 a v čase 6:12 zapadne Měsíc pod obzor. Všechny časové a procentuální údaje ve všech následujících tabulkách platí pro město Brno a jsou spíše orientační. Na jiných místech v ČR se budou časové údaje lišit (jednotky minut) a spolu s nimi i velikost zatmění (jednotky procent). Procenta představují ve většině případů jen hrubý odhad.
Podobně vznikla tabulka ukazující zatmění Slunce.
Z tabulky výše vyplývá, že z Brna bude do roku 2100 pozorovatelné pouze částečné zatmění Slunce. Za úplným, prstencovým nebo hybridním zatmění Slunce budeme muset vycestovat do světa nebo alespoň do Evropy. Tmavě modře je v tabulce podbarveno 13 zatmění pozorovatelných odněkud z Evropy. Při úplných zatměních lze i pouhým okem pozorovat kolem slunce korónu a tato událost je považována za jednu z nejkrásnějších astronomických podívaných. Prstencová zatmění jsou taková, kdy je Měsíc tak daleko, že nezakryje Slunce celé. V maximu takového zatmění pozorujeme velmi efektní, zářivý prstenec. Hybridní zatmění je takové, které je z různých koutů Země pozorovatelné jako úplné i jako částečné. V případě, že bude z ČR některé zatmění pozorovatelné jako částečné, je v pátém sloupečku uvedeno maximum tohoto zatmění (% data vztažena k městu Brnu). V šestém sloupci je zelenou škálou znázorněna délka zatmění v sekundách. Může to být několik málo sekund nebo i déle než deset minut.
Určitým analogem k zatmění Slunce (Měsícem) jsou přechody Merkuru před Sluncem, kdy v podstatě pozorujeme zatmění Slunce Merkurem. Merkur je sice větší než Měsíc, ale je tak daleko, že jeho pohyb před Sluncem je bez dalekohledu zcela nepostřehnutelným jevem. Nikdy se ale nedívejte na Slunce dalekohledem bez speciálního filtru! Raději při této příležitosti navštivte nejbližší hvězdárnu.
Tabulka retrográdního pohybu Marsu ukazuje období, kdy se Mars, z dlouhodobého hlediska, pohybuje po obloze v opačném směru, než obvykle. V průběhu několika desítek nocí můžeme pozorovat jeho pohyb od západu k východu. Není to tak, že by v tomto období Mars obíhal kolem Slunce v opačném směru, ani zde nevykonává pohyb po epicyklu (kružnici na kružnici), jak si takový jev vysvětlovali středověcí astronomové ve svých prvních modelech Sluneční soustavy. Je to důsledek pohybu Země okolo Slunce. Země je rychlejší, a proto Mars v tomto retrográdním období předbíhá. Uprostřed desítky nocí trvajícího retrográdního období je Země Marsu nejblíže a v den opozice, kdy je Mars z pohledu pozorovatele na Zemi na opačném místě oblohy než Slunce, se Mars jeví nejjasnější a největší. Ne každá opozice je však stejně významná. "Velké" opozice Marsu jsou v tabulce vyznačeny v posledním sloupci. Čím je dané políčko zářivěji rudé, tím významnější opozice je. Všimněte si, že ty nejvýznamnější opozice nastávají vždy v nejkratších obdobích retrográdního pohybu Marsu. Největší a nejjasnější bude Mars v letech 2050 a 2082.
