Parhelium
Velmi jasné parhelium, které bylo stejně oslňující jako slunce nalevo od něj.
Pokud budete svědky tak jasného parhelia, určitě se dívejte i po dalších halových jevech v jeho okolí. Můžete vidět vzácné 'parhelium parhelia' vzdálené 44° od slunce nebo ještě vzácnější 'horní dotykový oblouk parhelia'. Jsou to kombinace halových jevů, kdy po průchodu světla krystalem (za vzniku parhelia) dojde k dalšímu průchodu světla dalším krystalem, díky kterému se vytvoří další halový jev. Takové kombinace halových jevů vznikají pouze tehdy, je-li v atmosféře velké množství vhodně orientovaných ledových krystalků. Mnohem častějším doprovodným jevem je parhelický kruh. Pokud po obloze pluje vrstva oblaku s vhodně orientovanými krystalky, můžeme si všimnout, že parhelium za sebou táhne jasný pruh světla - to je vcelku běžný parhelický kruh, který může mít i lehce namodralé zbarvení. Obvykle je ale bezbarvý.
Parhelium, které přechází až do jemně namodralého parhelického kruhu.
Parhelický kruh
Pokud máme štěstí na rozsáhlý oblak obsahující krystalky tvaru destiček, můžeme na obloze pozorovat parhelický kruh. Ten má podobu kružnice táhnoucí se po celé obloze ve stejné výšce, v jaké pozorujeme slunce. Prochází tedy i pravým i levým parheliem a můžeme na něm pozorovat i vzácnější 120° parhelium. Kompletní parhelický kruh vídáme opravdu zřídkakdy. Spíše se nám poštěstí zahlédnout část parhelického kruhu.
Část parhelického kruhu na oblaku cirrostratus fibratus.
Kompletního parhelického kruhu si všimneme nejlépe tehdy, kdy se obloha rozzáří skupinou dalších halových jevů, které nás upozorní na vhodně orientované krystalky. Spolu s parhelickým kruhem bývají vidět obě parhelia, cirkumzenitální oblouk a někdy i další halové jevy, které vznikají na vhodně orientovaných krystalcích tvaru destiček. Máme-li opravdu štěstí, zahlédneme spolu s ním i jevy, které vznikají na krystalcích tvaru sloupečků jako 22° 'malé' halo a dotykové oblouky.