21. červen 2019
Tou dobou jsem působil na nedaleké hvězdárně jako průvodce noční oblohou. V pátek, přesně na den letního slunovratu, jsem měl právě službu s kolegou Romanem a Karlem. Pozorování venku před hvězdárnou jsme začali ještě před desátou hodinou večerní. Obloha byla z velké části zatažena. Pozornost nás všech upoutala záře nad severním obzorem, ale osobně jsem jí nevěnoval téměř žádnou pozornost. Ani po desáté hodině se mi nechtělo věřit tomu, že by to byla NLC oblaka. Zdálo se mi, že je ještě brzo. Asi jsem zapomněl na svou zkušenost z předešlého roku, kdy byla NLC oblaka pozorovatelná ještě před desátou hodinou. Fotoaparát jsem měl v budově hvězdárny, a přestože jsem viděl vysoko nad obzorem krásně zvlněnou vláknitou oblačnost, ani mne nenapadlo, že by se mohlo jednat o NLC oblaka. Jejich struktura přesně odpovídala oblačnosti cirrostratus undulatus vysokého troposférického patra.
Když potom přišel kolega Roman a všem nám oznámil, že se jednalo o NLC, a že se na internetu právě diskutuje jedna z nejvýraznějších NLC událostí za posledních několik let, stáhl se mi žaludek a zamotala se mi hlava. Vzpomínám na to jako na opravdu krutou lekci. Při pomyšlení nad NLC oblaky se mi poté svíral žaludek ještě hodně dlouho. Opravdu jsem nepoznal, že jsem právě svědkem jednoho z největších takových eventů v tomto desetiletí. Uklidňovat se mohu alespoň tím, že obloha tomuto pozorování příliš nepřála. Byla z velké části zatažena nízkou oblačností, obzvlášť nízko nad obzorem. Naštěstí vše řádně a duchapřítomně zdokumentoval kolega Roman a vy se tak můžete podívat na tento jeho snímek.
