Supercela nad Kyjovem 

Kdybyste se dvacátého sedmého května roku 2016 podívali, co předpovídá evropský model ESTOFEX, možná byste, podobně jako já, nevěřili vlastním očím. Na tento den předpovídal tento model izolované bouřky, které by se snadno mohly proměnit v supercely. Bedlivě jsem sledoval okolí a srovnával situaci s tím, co nabízel k vidění meteorologický radar. Po sedmé hodině večer se nad Slavkovem u Brna utvářela bouře, která postupovala přímo směrem k nám. Před příchodem jsem na okenní parapet umístil fotoaparát a natáčel jsem výhled z našeho okna. Výsledkem bylo více než 30 minut dlouhé video, které jsem osminásobně zrychlil a zkrátil ho tak na necelých 5 minut. Video si můžete prohlédnout níže (doporučuji rychlost přehrávání nastavit na dvojnásobek).

Značně zesílil vítr, z oblaku vypadával déšť. Bouře byla asi ve své nejlepší kondici a začala produkovat jeden blesk za druhým. Z radaru bylo dobře patrné, že produkuje vydatné srážky i s krupobitím. Podle časového intervalu mezi blesky a hromy jsem byl schopen odhadnout vzdálenost jádra bouřky na zhruba 6 km. Nejbližší blesk udeřil 2 km ode mě. Bouře se postupně přesouvala pryč od nás a my se tak postupně vynořovali zpod základny bouřkového mračna a nad námi visela jeho mohutná kovadlina. Její vláknitý okraj bylo možné pozorovat přímo nad hlavou. 

Tento okamžik pro mě byl tak vzrušující, že jsem si přinesl stativ a začal bouři fotografovat na delší dobu expozičního času přímo na dvorku. Ze třinácti snímků, které na sebe navazovaly, jsem vytvořil krátké time-lapse video. Aby bylo kapánek delší, musel jsem prodloužit intervaly mezi jednotlivými snímky. Můžete pozorovat detailní změny ve struktuře bouřkového oblaku. Teď už jsem věděl, že pozoruji supercelu. Bouřka urazila dle mého odhadu skoro sto kilometrů a vydržela déle než 4 hodiny. Nějaké výrazné rotace, která je ale pro supercelu typická, jsem nebyl svědkem. Bouře mířila na Kyjov. Byla aktivní ještě po desáté hodině večerní, kdy nad ní i přelétla ISS.