C/2019 Y1 a C/2019 Y4 (ATLAS)

Tato kometa pořádně zamávala začátkem roku 2020, kdy se právě začala rozjíždět pandemie viru Covid-19, jenž nás na několik měsíců izoloval od společenského života. Pro jednoduchost budu na tuto kometu dál odkazovat pomocí zkratky Y4 (ATLAS). Kometa Y4 (ATLAS) byla objevena 28. prosince robotizovanými dalekohledy observatoře na Havaji, které jsou součástí projektu Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System. Fungují jako poslední systém varování před potenciálně nebezpečnými planetkami, které čas od času zkříží dráhu naší planetě. Přístroje pracují tak, že snímají celou oblohu a hledají dosud neobjevené objekty, které se pohybují mezi hvězdami. Často jsou jimi planetky nebo komety. V případě tohoto nově objeveného tělesa srážka se Zemí nehrozila, kometa byla na bezpečné dráze. Kupodivu se však její dráha shodovala s drahou velké komety C/1844 Y1 z let 1844 a 1845 a její jasnost v dalších měsících rostla astronomickým tempem. Zdálo se, že máme jasného kandidáta na nejjasnější kometu roku 2020, možná i kometu desetiletí.

Komety jsou stále těžko předvídatelná tělesa. Jejich dráhy se však od okamžiku objevení zpřesňují vcelku rychle, takže stačí několik málo pozorování v řádu několika dní. V okamžiku, kdy vyloučíme srážku takového tělesa se Zemí, stává se nejdůležitějším rysem komety její relativní jasnost - tedy jasnost, jakou má nebo bude mít při pohledu ze Země. Bohužel je často velmi těžké, ne-li nemožné, jasnost komety spolehlivě předpovědět. Především pokud teprve vstupuje do vnitřní části Sluneční soustavy. Komety mohou při své cestě ke Slunci neočekávaně zjasnit nebo se rozpadnout a takřka vyhasnout. Kromě vzdálenosti od Slunce nebo od Země záleží na celé řadě dalších faktorů, které neznáme. Jsou to například velikost a složení jádra nebo jeho integrita. Každá kometa je trochu jiná. Kdyby tomu tak nebylo, snad bychom při čtení předpovědí jasností nenaráželi na podmínkové věty, jako například: "Pokud kometa bude nadále stejně rychle zjasňovat." nebo "Pokud kometa přežije průlet kolem Slunce." Komety jsou opravdu nevyzpytatelné a odhad jejich jasností je spíše sázkou do loterie. Jejich chování myslím dobře shrnul David Levy, objevitel a spoluobjevitel mnoha komet:

"Komety jsou jako kočky. Mají ohony a dělají si přesně, co chtějí."

David H. Levy

Ještě ke konci března to s kometou Y4 (ATLAS), jenž je zřejmě úlomkem Velké komety z roku 1844, vypadalo opravdu nadějně. Zdálo se, že v květnu bude na obloze vidět i pouhým okem. Protože pozorovatelnost komet závisí také na vývoji počasí a na fázích Měsíce, bylo první ze ždánické hvězdárny pozorování naplánováno na 1. dubna. Aktuální poloha komety byla zjištěna pomocí programu Stellarium. Nacházela se v souhvězdí Žirafy, blízko hranice s Velkou Medvědicí. Právě prolétala "územím nikoho", kde bychom pouhým okem nenašli žádnou jasnou hvězdu. Bylo nutné vzít si na pomoc triedr a cestu ke kometě si vydláždit pomocí méně jasných hvězd. Kometa byla nalezena a vyfotografována ještě před půlnocí 31. března, kdy měla jasnost asi 7,5 mag. Pro získání kvalitnějšího snímku se však vyplatilo vyčkat do třetí hodiny ranní, kdy Měsíc zapadl za obzor. Mezi třetí a čtvrtou hodinou byla pořízena série více než stovky snímků, které byly zpracovány v programech Deep Sky Stacker a GIMP.

Pohyb komety C/2019 Y4 (ATLAS) před hvězdným pozadím. Foceno 1. dubna 2020.

Snímek složen ze 107 expozic, každé po 15 sekundách při ISO:1600 (využity byly pouze snímky JPEG).

Foceno přes ždánický čočkový dalekohled Sky-Watcher 120ED pomocí fotoaparátu Canon EOS 700D.

V dalších dnech se cílem dalekohledu stala planeta Venuše, která přecházela před otevřenou hvězdokupou Plejády a také Měsíc, oslnivý vládce noci dorůstající do největšího úplňku onoho roku. Touto dobou se začalo v komunitě astronomů pošuškávat o tom, že kometa se rozpadá. Na fotografiích z celého světa bylo patrné, jak se jádro komety rozdělilo na několik menších. Jedno z nich bylo stále dost jasné na to, aby udržovalo kometu v dosahu triedrů. Když ale v třetím dubnovém týdnu začala jasnost komety klesat, bylo zřejmé, že osud komety je zpečetěn. Pouhým okem kometa na obloze nikdy pozorovatelná nebyla. Dalekohledy jsme ale mohli namířit na další podobně jasné komety C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2017 T2 (PanSTARRS), které do té doby stály spíše v pozadí celého dění. Jejich jasnost se v druhé polovině dubna pohybovala okolo 8 mag. Byly tedy jen o něco slabší než kometa Y4 (ATLAS) v maximu své jasnosti.

Snímky srovnatelné komety Y1 (ATLAS) jsem již zpracoval o něco lépe.
Snímek složen z 86 expozic, každé po 30 sekundách při ISO:3200 (+ 18 dark frames)