Cirrostratus

22.08.2018

Oblaka cirrostratus jsou jedinými zástupci vrstevnaté oblačnosti vysokého patra troposféry. Mají bílé až šedé zbarvení, slunce skrz ně snadno prosvítá. V některých případech mohou být tato oblaka tak tenká a řídká, že si jich na obloze ani nevšimneme. Oblaka cirrostratus jsou tvořena výhradně ledovými krystalky a můžeme na nich pozorovat ne jeden, ale celou plejádu halových jevů. Tento oblak často pokrývá značnou část oblohy a halové jevy na něm lze pozorovat i  v několika, často kompletních podobách - nikoliv pouze jako izolované fragmenty.


Weak 22° solar halo

Nejznámější halový jev, 22° sluneční halo na řídkém oblaku cirrostratus nebulosus.



Kromě halových jevů lze, především na řídkých cirrostratech, pozorovat také koronu. Podle vzhledu se oblačnost cirrostratus dělí na dvě základní skupiny - na cirrostratus nebulosus, který má mlhavou podobu bez žádných výrazných detailů a na cirrostratus fibratus, který má jasně vláknitý charakter. Tento oblak se stává z větších krystalků ledu než cirrostratus nebulosus a na jeho základně se tak, díky hmotnějším částečkám v oblaku, utváří vláknitá stavba. Cirrostratus fibratus často vzniká vývojem z cirrus fibratus nebo cirrus spissatus. 


Cirrostratus fibratus with weak halos

Několik halových jevů na poněkud hustším, vláknitém oblaku cirrostratus fibratus.



Vcelku běžně se můžeme setkat také s tím, že oblačnost cirrostratus vznikne oddělením od kovadliny kumulonimbu. Díky povaze bouřkových oblaků, které vedou k vytváření vysoká oblačnosti, se na cirrostratus často nahlíží jako na předzvěst zhoršujícího se počasí. V mnoha případech může vysoká oblačnost být prvním indikátorem zatahující se oblohy, která je často následována nízkou oblačností. Pozorovat můžeme také oblak cirrostratus duplicatus, který má povahu několika vrstev vysoké oblačnosti nad sebou.


Parhelium

V horní části snímku lze pozorovat několik vrstev vysoké oblačnosti nad sebou, tedy oblak cirrostratus duplicatus. Napravo od něj září velmi jasné parhelium.



Mnohem častější, lépe rozlišitelnou a poslední formou této oblačnosti je cirrostratus undulatus s výrazným, pravidelným zvlněním.


Cirrostratus undulatus (panorama)

Cirrostratus undulatus nad nízkou oblačností cumulus humilis a cumulus fractus.



Od oblačnosti cirrus se cirrostratus pozná podle svého vrstevnatého charakteru. Jedná se o jediného zástupce vrstevnaté oblačnosti ve vysokém patře a jakýkoli horizontálně rozsáhlý cirrovitý oblak tak lze považovat za cirrostratus. Nikde není definováno, jakou úhlovou velikost se jedná o cirrus a od jaké úhlové velikosti se již jedná o cirrostratus. Podobně i v případě cirrokumulu. Zařazení k jednomu či onému tak nemůže být bráno jako chyba a záleží spíše na vůli pozorovatele. Důležité je, aby měl oblak vrstevnatý charakter a neměl charakter kupovitý (jinak by se jednalo spíše o cirrocumulus stratiformis, druh cirrus stratiformis neexistuje). Od ostatní vrstevnaté oblačnosti se pak cirrostratus poznává velice dobře. Běžně se na něm vyskytují halové jevy, což se u ostatních typů nestává. Je také nejsvětlejší ze všech vrstevnatých oblak. Může se na něm však vyskytnout i korona a to by mohlo zkušenějšího pozorovatele rozhodit. Korona se může vytvořit na jakémkoli dostatečně řídkém oblaku, jehož kapičky nebo krystalky mají kulovitý tvar a mají všechny podobnou mikroskopickou velikost. Může se tedy objevit i na vysoké oblačnosti. V případě irizace by tomu mělo být z logiky věci podobně, jedná se také o ohybový jev. Podle WMO se však na cirrostratu irizace neutváří a ani já jsem ji na vysoké oblačnosti nikdy nepozoroval. 

Velmi těžké může být rozlišit cirrostratus od altostratu. Pokud nepozorujeme žádné optické jevy, musíme se spolehnout pouze na barvu a stínování oblaku. Pokud je na obloze altostratus, pravděpodobně přes něj neuvidíme žádné cirry a obrys slunce může být výrazně zkreslen. Naopak cirrostratus je obvykle řídký, má jen velmi jemné stínování a má odstíny bílé až sedé, zatímco altostratus může být šedý až namodralý a stínování je výraznější. Z cirrostratu také nevypadávají srážky a to ani ve formě virga. Velmi podobný cirrostratu může být ještě stratus. Pokud neuvidíme halové jevy, vláknitou stavbu (u stratu se nevyskytuje, pouze u cirrostratus fibratus) a nebudeme schopni rozeznat ani v které výšce se oblak nachází, nepomůže nám k jejich odlišení již vůbec nic.

Zpět k článku o troposférických oblacích.

Obsah podléhá licenci Creative Commons (uveďte zdroj, neužívejte komerčně) 4.0 Mezinárodní.                    © Mgr. Petr Hykš, hykspet@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky