Tvar a stupeň omezení krystalů

Stupeň omezení krystalů nám může leccos napovědět. Některé minerály jsou typické svou krystalizační silou. Během krystalizace postupně ubývá volného prostoru a dokonale omezený tvar mají jen ty minerály, které jsou schopny si svůj prostor vybojovat a zatlačují ostatní minerály ve svém okolí. Minerál s dokonale omezeným tvarem je také většinou chemicky odolnější. Větší a dokonalejší krystaly obvykle rostly déle, než krystaly menší a kostrovité. Důležitá je ale i zmíněná chemická odolnost. Minerály, které nejsou příliš chemicky stabilní, většinou nedosahují dokonalého omezení krystalových ploch a jsou často rozpouštěny různými roztoky.

Rozlišujeme 3 stupeně omezení krystalů. V prvním případě má krystal dokonale omezené krystalové plochy (označujeme jej jako euhedrální nebo automorfní). Důležitý je také pojem izomorfní - typický pro minerály ze skupiny granátu. Izomorfní krystaly jsou takové, které se snaží napodobit tvar koule.

                           Dokonale omezené krystaly pyroxenu.

V dalším případě může být krystal částečně omezen svými krystalovými plochami (je subhedrální či hypautomorfní). Příkladem může být minerál na fotografii níže s hnědými polarizačními barvami. Od euhedrálního typu omezení se liší tvarem - je odlišný od toho, jaký by krystal měl za ideálních růstových podmínek.

Posledním případem je krystal se zcela nepravidelným tvarem bez krystalových ploch (anhedrální či xenomorfní). Příkladem mohou být zelené krystaly glaukonitu.