Eolická prostředí

04.08.2020

Eolická prostředí jsou prostředí, kde hraje dominantní roli transport větrem. Typicky jsou to pouště, oblasti s minimem srážek a s minimálním vegetačním pokryvem. Větrem ukládané sedimenty se vyznačují velmi dobrým vytříděním a velmi dobrým zaoblením. Vítr je obvykle schopen unášet hlavně prachové a pískové klasty. Částice větší než 2 mm obvykle  náporu větru odolávají a zůstávají na místě jako reziduální lagy (pouštní dlažba). Větrem unášený písek je schopen tyto kameny obrušovat - takto vzniklé kameny se nazývají hrance.  

Typickými útvary, které vznikají ukládáním větru, jsou duny. Platí, že návětrná strana duny je větrem průběžně erodována a tento materiál je ukládán na strměji ukloněné závětrné straně. Pokud bychom sledovali průřez duny, mohli bychom si všimnout toho, že duny jsou tvořené z množství šikmo uložených vrstev (foresety). Neustále vznikají nové a nové vrstvičky a každá duna se tak pohybuje ve směru pohybu větru. Duny jsou tělesa s vlnovou délkou více než 300 cm a výškou alespoň 10 cm. Podobně jako duny se utvářejí také méně rozměrné eolické čeřiny. Eolické čeřiny mají výšku do 10 cm a od fluviálních čeřin je poznáme podle toho, že hrubší materiál se hromadí vždy na hřbetu, zatímco lehčí a jemnější písky a prachy se ukládají v depresích mezi čeřinami, odkud je vítr nemůže tak snadno odvát. U fluviálních čeřin je tomu naopak. 


Hlavními eolickými sedimenty jsou sprše (váté prachy) a váté písky. Spraše jsou nezpevněné, silně pórovité ale málo propustné prachy transportované a usazované větrem. Charakteristická je poměrně vysoký obsah vápníku (až 35 %), a proto se spraše obvykle poznají tak, že po kápnutí slabé kyseliny výrazně šumí. Obsahují také i několikacentimetrové vápnité konkrece - tzv. cicváry. Spraše jsou často velmi dobře soudržné - utvářejí kolmé stěny. 

Váté písky jsou eolické uloženiny písčité frakce, které se vyznačují vysokou minerální a strukturní zralostí. Eolické procesy jsou schopny tyto sedimenty třídit (proto jsou vyzrálé). Jsou tvořeny převážně stabilními minerály, typicky křemenem. Jednotlivé vrstvy vátých písků jsou vůbec nejlépe vytříděnými sedimenty s částicemi prakticky stejné velikosti.

Zpět k úvodnímu článku o sedimentačních prostředích.

Obsah podléhá licenci Creative Commons (uveďte zdroj, neužívejte komerčně) 4.0 Mezinárodní.                    © Mgr. Petr Hykš, hykspet@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky