Lugikum (oblast lužická či západosudetská)
Lugikum (též lužická nebo západosudetská oblast) buduje severní okraj území Česka. Je tvořeno kadomsky slabě metamorfovanými, neoproterozoickými horninami a je protkáno granitoidy lužického plutonu. Geologický vývoj této oblasti je velice složitý. Časté a opakované střižné pohyby podél zlomů vedly ke vzniku velmi chaotické geologické stavby, přičemž východní část lugika byla dále ovlivněna kolizí s brunovistulikem, jednotkou moravosilezika. Lugikum je od moravosilezika odděleno složitou oblastí přesmyků moravskoslezské zlomové zóny. Kontakt s bohemikem a moldanubikem je skrytý pod křídovým platformním pokryvem. Na saxothuringiku je nasunuto přes labské zlomové pásmo. Součástí lugika jsou různá krystalinická a plutonická tělesa. Dříve se předpokládalo, že by lugikum mohlo být reliktem kadomského orogénu (tak jako brunovistulikum), avšak náležícího k severozápadní části Evropy. Tento předpoklad byl později upraven zjištěním, že současnou podobu lugikum získalo teprve při variské orogenezi. Podobně jako v případě saxothuringika, ani zde nebylo proterozoické stáří některých hornin prokázáno.
Proterozoické stáří se předpokládá především u těles granitoidů a ortorul, které budují převážnou většinu základních jednotek saxothuringika. Tělesa rumburských, václavických a zawidowských granitoidů jsou možná spíše kambrického nebo až ordovického stáří. Rumburský granit se vyznačuje namodralými krystaly křemene. Rumburský a zawisowský granit byl vystaven silným deformacím, mylonitizaci a slabé metamorfóze. Proterozoického nebo až raně paleozoického stáří by mohly být ještě pararuly a svory krokonošsko-jizerského krystalinika a převládající svory, ortoruly a migmatity orlicko-snžnického krystalinika. Neméně složitá je situace okolo určení doby vzniku zábřeského krystalinika, jenž bylo dříve řazeno k proterozoiku, ale patrně se jedná spíše o komplex proterozoických i paleozoických hornin.
Z paleozoických hornin jsou nejlépe prokázány metasedimenty silurského stáří. U Poniklé u Jilemnice byly nalezeny grafitické fylity s černými silicity, jenž jsou ekvivalentem tmavých graptolitových břidlic barrandienského paleozoika. Tmavé grafitické fylity se silicity vystupují také na Ještědském hřbetu. Fosiliferní jsou také svrchně silurské hlíznaté vápence.
Na Ještědském hřbetu můžeme najít také metasedimenty devonu: fylity a zelené břidlice, avšak fauna byla nalezena pouze ve vápencích (givet). Významnou podporu poskytly černé břidlice (kelwasserský event) odkryté v lomu na Velkém Vápenném u Jítravy. Byli v nich nalezeni gonatiti (famen). Nadložní vápence a jílovito-písčité břidlice obsahují hojné trilobity, sedimentovaly při hranici devon-karbon (famen-tournai) a zachycují hangenbergský event.