Podzimní obloha

Na podzimní obloze je Velký vůz jen nízko nad obzorem, ale to nevadí. Nad jižním obzorem se totiž pohybuje seskupení hvězd, které připomíná Velký vůz a je dokonce ještě větší! Jako první nás asi zaujme čtveřice poměrně nápadných hvězd uspořádaných do tvaru čtverce. S trochou představivosti si všimneme, že tento čtverec navazuje na tři další poměrně nápadné hvězdy nalevo, které jakoby utvářely oj tohoto 'podzimního vozu'. Ta nejvzdálenější z těchto hvězd se nazývá Algol a je součástí souhvězdí Persea. A právě zde začneme příběh o podzimní obloze. 

Perseus

Hlavním hrdinou podzimní oblohy je Perseus, syn nejvyššího z řeckých bohů a jeden z největších řeckých hrdinů vůbec, kteří se odvažovali postavit nestvůrám. Je také pradědem nejslavnějšího řeckého hrdiny, Herkula (Herácla), kterého najdeme na letní obloze. Perseus je synem Dia a Danaé, o kterou se ucházel král Polydektés. Když ji o sňatku nepřesvědčil slovy, použil násilí, ale Perseus svou matku bránil. Aby se Polydektés Persea zbavil, zpochybňoval, že je synem nejvyššího z řeckých bohů a vyžadoval po něm, aby jako důkaz svého božského původu přinesl hlavu Medúzy, jediné ze smrtelných Gorgon. Gorgony byly ženy, které byly proměněny v nestvůry. Místo vlasů měly hady a kdo jim pohlédl do tváře, na místě zkameněl. Perseus výzvu přijal a vydal se na cestu.

Bohyně Athéna obdarovala Persea štítem lesklým jako zrcadlo, ve kterém se bezpečně odrážela postava Medúzy a mečem z adamantinu, kterým bylo možné probodnout šupiny Medúzy. Athéna jej také poslala k čarodějnicím Graiím, které Perseovi prozradily kde Grogony najde. Poté byl Perseus obdarován ještě nymfami, které mu darovaly Hádovu přilbu neviditelnosti, okřídlené sandále a kouzelnou mošnu na hlavu Medúzy. Od boha Herma získal také zakřivený meč. S touto výbavou Perseus zabil Medúzu tak, že využil lesklého štítu a mečem jí usekl hlavu. Z jejího těla poté vyskočil bájný kůň s křídly, Pegas, který je na obloze vyobrazen vysoko nad jihem coby čtveřice hvězd, které utvářejí čtverec (nicméně, jedna z těchto hvězd náleží již k souhvězdí Andromedy). 

Zbylým dvěma nesmrtelným Gorgonám Perseus zmizel s pomocí přilby neviditelnosti a okřídlených bot. Když se vrátil, jeho matka byla ukryta v Diově chrámu a byla hlídána, aby nemohla uprchnout, zatímco král Polydektés hodoval a radoval se z přesvědčení, že Perseus zahynul v boji. Když Persea uviděl živého, obvinil jej z toho, že se s Medúzou neutkal a vyžadoval, aby mu Perseus ukázal hlavu Medúzy, což také udělal a Polydektés zkameněl. Svou matku poté Perseus osvobodil a za jeho velké úspěchy jej bohové umístili na hvězdnou oblohu v podobě postavy, která v jedné ruce drží hlavu Medúzy a v druhé ruce štít nebo meč. Jedno z očí Medúzy je na obloze vyobrazeno v podobě druhé nejjasnější hvězdy souhvězdí Persea, je jí proměnná hvězda Algol (Gorgona Prima). Každé necelé tři dny lze u ní pozorovat pravidelné změny jasnosti o asi 1,3 mag. Název Algol vychází z arabského 'Rás al Ghúl', což lze přeložit jako 'hlava démona'. 

Mezi souhvězdím Persea a Kasiopeji leží dvojitá hvězdokupa χ a h [chí a há] Persea, kterou lze pozorovat i pouhým okem. Každá z obou hvězdokup (NGC 869 a NGC 884) zaujímá na obloze zhruba plochu jako Měsíc v úplňku a každá obsahuje více než 300 hvězd. Obě otevřené hvězdokupy vznikly z jediného obrovského mračnu vodíku. Blízko hvězdy Algol najdeme také jednu otevřenou hvězdokupu (M34).

Cefeus (Cepheus) a Kasiopeja (Cassiopeia)

Král Cefeus a královna Kasiopeja spolu měli dceru Andromedu. Královna Kasiopeja byla pyšná a prohlásila, že její kráse a kráse její dcery se nemohou mořské nymfy ani přiblížit, natož s ní soupeřit. To rozhněvalo nejen mořské nymfy, ale i boha moří Poseidona, který chtěl jejich zemi zničit potopou a mořskou nestvůrou. Skrze věštbu se král a královna dozvěděli, že jediná možnost, jak jejich zemi mohou zachránit, bylo obětovat jejich dceru Andromedu mořské nestvůře. 

Cefeus i Kasiopeja jsou na obloze vyobrazeni vedle sebe. Z Česka je lze pozorovat celoročně. Na podzim je Kasiopeja vysoko nad obzorem a má tvar písmene M. Ani Cefeus na obloze příliš nepřipomíná příslušníka královské rodiny. Nejjasnější pětice hvězd spíše připomíná dětskou malůvku domečku se stříškou. A právě uprostřed Cefeova domečku najdeme i pouhým okem nenápadnou hvězdu VV Cefea. Ve skutečnosti se jedná o dvojici hvězd, které obíhají kolem sebe. Každých 20 let se z našeho pohledu obě hvězdy zakrývají, přičemž během zákrytu poklesne jasnost o 5 až 6 mag! Bezesporu nejproslulejší proměnnou hvězdou v Cefeovi je však Delta Cephei, která je typovou hvězdou proměnných hvězd označovaných jako cefeidy. Její jasnost se mění každých asi 5,5 dne o asi 4 mag. Cefeus je skutečně domovem zajímavých proměnných hvězd. Svědčí o tom například i Granátová hvězda, která má v dalekohledu temně červenou barvu připomínající pyrop, minerál ze skupiny granátu. Tak byl Williamem Herschelem pojmenován červený hyperobr Erakis nebo μ [mý] Cephei, ležící 'pod základy Cefeova domečku'. Jasnost této hvězdy kolísá asi mezi 3,5 a 5 mag.

To souhvězdí Kasiopeji hýří trojící otevřených hvězdokup: M52, M103 a NGC 457, které je někdy přezdíváno Soví hvězdokupa (Owl Cluster). Jak si polohu těchto hvězdokup zapamatovat? Osobně využívám toho, že si tvar W souhvězdí Kasiopeji rozdělím na dvě šipky. Blízko vrcholu jedné z těchto šipek najdeme čtvrtou hvězdu, která je tam jakoby navíc. Šipka, která je tvořena pouze třemi hvězdami, si to kompenzuje tím, že jsou kolem jejího vrcholu (kolem hvězdy Ksora) rozmístěny dvě otevřené hvězdokupy (M103 a NGC 457). Druhá z těchto šipek, kde je jedna jasná hvězda navíc (Achird), nás pak navede k nejbližší velké galaxii v souhvězdí Andromedy.

Andromeda

Princezna Andromeda byla dcerou krále Cefea a královy Kasiopeji. Kvůli pýše a vychloubavosti její matky Kasiopeji byla králem Cefeem přikována ke skále na pobřeží, kde měla být obětována mořské nestvůře v podobě souhvězdí Velryby (která je na hvězdářských atlasech vyobrazována v podobě mořské hadovité ryby). Když se Perseus na okřídleném koni Pegasovi vracel z výpravy k Medúze za králem Polydektém, zahlédl krásnou nahou dívku Andromedu připoutanou ke skalám a děsivou mořskou nestvůru, která se k ní blížil. Zneškodnil nestvůru tak, že zkameněla při pohledu na jím useknutou hlavu Medúzy. Andromedu poté osvobodil z okovů, oba se do sebe zamilovali a vzali se. 

Významnou hvězdou je Mirach, s pomocí které můžeme snadno nalézt Velkou galaxii v Andromedě (M31). K vyhledání hvězdy Mirach využívám souhvězdí Kasiopeji. Její tvar W nebo M si lze rozdělit na dvě šipky. Jedna z těchto šipek však není tvořena třemi, ale čtyřmi hvězdami. Protáhnutím této šipky se dostaneme k hvězdě Mirach, nad kterou se nachází hvězdy, které mají tvar písmena Y. A v pravé horní části tohoto ypsilonu pak snadno najdeme jasný mlhavý objekt - galaxii v Andromedě. Kolem ní obíhají dvě satelitní galaxie (M32 a M101), které lze vidět spíše na snímcích než v dalekohledu. 

Trojúhelník (Triangulum)

Celé souhvězdí trojúhelníku tvoří z nápadné části pouze trojice hvězd, které utváří vrchol protáhlého rovnoramenného trojúhelníku. Leží nízko pod souhvězdím Andromedy. Největším lákadlem tohoto souhvězdí je galaxie v Trojúhelníku (M33). Najdeme ji v podstatě na opačné straně od hvězdy Mirach, než kde bychom hledali galaxii v Andromedě. Za výborných podmínek a v oblasti s minimem světelného znečištění bychom tento objekt mohli na obloze najít i pouhým okem. Nikoli galaxie v Andromedě, ale galaxie v trojúhelníku je tedy tím nejvzdálenějším pouhým okem pozorovatelným objektem. V dalekohledu uvidíme hlavně jádro této galaxie, ze kterého vychází několik spirálních ramen. Na fotografiích lze zachytit i mlhoviny z této poměrně nedaleké galaxie. 

Pegas

Vzpomínáte ještě na velký čtverec? Většina hvězd tvořící vrcholy tohoto čtverce náleží k souhvězdí Pegasa - okřídleného koně, který byl zmíněn v příběhu o Perseovi. Na obloze je vyobrazen vzhůru nohama. Čtverec vpravo dole navazuje na hlavu Pegasa a vpravo nahoře navazuje na Pegasovy dvě přední nohy. Pegas jakoby byl vyobrazen v pozici, kdy právě vyskočil polovinou svého těla z oblohy nad námi. Levá horní hvězda z tohoto čtverce je již součástí souhvězdí Andromedy, které pokračuje dál nalevo. A levá dolní část souhvězdí Pegasa je obklopena řetízkem poměrně slabých hvězd náležícím k souhvězdí Ryb. Ještě níže najdeme souhvězdí Velryby. Napravo, přímo pod Pegasovou hlavou, můžeme zahlédnout i nevýrazné souhvězdí Vodnáře či o něco výraznějšího Kozoroha. 

Ryby (Pisces)

Velryba (Cetus)

Velryba symbolizuje zmíněnou mořskou nestvůru, které měla být obětována princezna Andromeda. První zoologické představy o velrybách byly nevalné, o čemž svědčí i pojmenování zdejších hvězd. Kupříkladu nejjasnější hvězda Velryby, červený obr Menkar, v překladu znamená 'zobák'. Jedná se o dosti nenápadné souhvězdí ležící nevysoko nad obzorem, mezi souhvězdím Ryb a Býka. 

Ze všech hvězd nás bude zajímat především delta Ceti, která nás spolehlivě navede ke galaxii M77. 

Vodnář (Aquarius)

Pokud do těchto míst namíříme dalekohled, najdeme zde pozoruhodné planetární mlhoviny jako je mlhovina Helix (NGC 7293) a mlhovina s názvem Saturn (NGC 7009). 

Kozoroh (Capricorni)

Jižní ryba (Piscis Austrinus)

Nejjasnější hvězdou souhvězdí Jižní ryby je hvězda hlavní posloupnosti Fomalhaut, kterou na podzim najdeme jako jasnou hvězdu nízko nad jižním obzorem. Fomalhaut je vzdálen pouze 25 světelných let. Jeho jméno vychází z arabštiny a znamená 'ústa ryby'.

Sochař (Sculptor)

Nalevo od jasné hvězdy Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby můžeme nalézt velmi nenápadné souhvězdí Sochaře (dříve Sochařova dílna). Za zmínku stojí poměrně jasná galaxie NGC 253.