Variská intruziva

Variská orogeneze, při které získal Český masiv zhruba dnešní podobu, nevedla pouze k tvorbě zlomů a vrás, ale doprovázely ji i výstupy magmatu, které pronikalo zemskou kůrou, ale obvykle nedosáhlo až k zemskému povrchu. Obvykle jsou výstupy magmatu spojeny se subdukcí nebo s rozpadem variského horstva. Stoupající magma natavovalo a kontaktně metamorfovalo horniny ve svém okolí, pomalu chladlo a utuhlo hluboko pod zemským povrchem. Magma tak utvořilo objemná tělesa hlubinných vyvřelin nazývaná plutony a deskovitá tělesa nazývaná žíly. Protože chladnutí magmatu bylo pomalé (mnohem pomalejší než chladnutí lávy na zemském povrchu), jsou tyto magmatické horniny charakteristicky hrubozrnné magmatické horniny - "žuly". Krystalizace probíhala pomalu. Přestože tato tělesa hlubinných vyvřelin vznikala hluboko pod zemským povrchem, dnes si na utuhlé magma můžeme sáhnout a často se po něm procházíme. Plutony byly erozí vypreparovány a na povrch vystupují často v podobě výrazných elevací, často i jako "jádra" našich nejvyšších pohoří. Magma do kůry pronikalo (intrudovalo) opakovaně. 

Jedná se především o hlubinné vyvřeliny jako jsou různé granitoidy (granity, granodiority - "žuly"), diority, syenity, durbachity (granity až syenity bohaté na biotit a amfibol a s vyrostlicemi draselných živců) a případně i jejich žilné ekvivalenty (aplity a pegmatity, lamprofyry). Přestože jsou tělesa  těchto variských intruziv tradičně zkratkovitě nazývána plutony (např. středočeský pluton), jejich stavba často odpovídá spíše plutonickým komplexům (složité soustavy plutonů). Geologický vývoj doprovázely i procesy, které se podílely na tvorbě ekonomicky významných ložisek prvků jako je zlato, stříbro, uran a mnohé další. Prvkové zrudnění bylo nabohaceno především magmatickými, pegmatitovými, hydrotermálními a metasomatickými ložiskotvornými procesy. 

Protože variská intruziva jsou součástí Českého masivu, je snahou každý pluton přiřadit k některé ze základních geologických jednotek Českého masivu podle toho, kterou jednotkou pronikají. V některých případech je toto zařazení diskutabilní. Proto a také pro zachování přehlednosti jsou na tomto webu variská intruziva oddělena od jednotek Českého masivu a je jim věnován společný článek. Tělesa jsou zde rozdělena právě podle jejich příslušnosti ke geologickým jednotkám. Tu lze ostatně i snadno odhadnout pouze podle jejich geografické pozice. Kromě variských intruziv se na našem území můžeme setkat také s intruzivy staršími (předvariskými) nebo s intruzivy, u kterých nebylo zjištěno stáří (což je především případ deformovaných a nebo metamorfovaných těles). V následujícím textu jsou představeny pouze největší a nejvýznamnější variská intruziva.

Nejvýznamnější tělesa variských magmatitů pronikajících do Českého masivu.(Cháb et al. 2007, upraveno)

Variská intruziva řazená k moldanubiku

Největší plutonické komplexy na našem území (středočeský, moldanubický a trebíčský pluton) jsou řazeny k moldanubiku, protože pronikají moldanubikem, ale především příslušnost středočeského plutonu k moldanubiku je diskutabilní, protože vede přesně podél hranice mezi moldanubikem a bohemikem (přes středočeský hlubinný zlom). Doba krystalizace plutonů spadá hlavně do raného karbonu, pouze v případě moldanubického plutonu vznikaly plutony ještě v pozdním karbonu a pravděpodobně i v raném permu. Nejrozsáhlejší je moldanubický pluton, který pokračuje na území Německa.

Variská intruziva bohemika

Ke středočeské oblasti náleží jen některá poměrně málo rozsáhlá tělesa raně karbonských, někdy již pozdně devonských hlubinných vyvřelin - hlavně biotitické granity a křemenné diority borského masivu, amfibolicko-biotitické granodiority štěnovického masivu, biotitické granity sedmihorského pně a mnohá další méně rozsáhlá tělesa. Sedmihorský peň představuje koncentrické intruze tří typů granitů - snad se jednalo o přívodní dráhu sopky nebo o prstencovou strukturu. V Železných horách najdeme pouze železnohorský pluton (nasavrcký masiv), který pokračuje dál na sever v podloží křídového platformního pokryvu.

Variská intruziva saxothuringika

Sasko-durynská oblast pokrývá pouze sz. okraj našeho území. Utváří zejména část Krušných hor, Smrčin, krystalinikum oháreckého riftu a drobnější výskyty krystalinika v okolí Chebu, Dyleně ve Slavkovském lese. Do Krušných hor a Smrčin pronikají intruze variských granitoidů pozdně karbonského až permského stáří. Nejvýznamnějším tělesem v saxothuringiku je karlovarský pluton, který je budován variskými granitoidy, které jsou oháreckým riftem rozděleny na severní část v Krušných horách a jižní část ve Slavkovském lese. V okolí Slavkova byl nalezen také v podloží terciérního pokryvu oháreckého riftu. Karlovarský pluton je tvořen dvěma typy intruzí: jednak jsou to raně karbonské "horské" dvojslídné granity a porfyrické granodiority a druhak převážně permské narůžovělé dvojslídné krušnohorské granity. 

Variská intruziva lugika

Lužická (západosudetská) oblast leží zejména na území Německa a Polska. Na našem území jsou zde zastoupena především tělesa lužického plutonického komplexu s řadou varisky zavrásněných metamorfních jednotek (krkonošsko-jizerské krystalinikum). Nejvýznamnější jednotkou variských intruziv je poměrně rozsáhlý krkonošsko-jizerský pluton. Utváří "jádro" Jizerských hor a hlavní hřbet Krkonoš západně od Sněžky a je tvořen převážně porfyrickými biotitickými granity přecházejícími do granodioritů. Charakteristické jsou porfyrické vyrostlice ortoklasů s bílými lemy plagioklasů, proto se tyto horniny často využívaly jako dekorační a stavební kámen ("liberecká žula"). Odlišného charakteru je tanvaldská dvojslídná žula bez porfyrických vyrostlic, která lemujíce západní až jižní okraj krkonošsko-jizerského plutonu. Intruze magmatu je datována na rozhraní raného a pozdního karbonu. Odhaduje se, že pluton se utvářel v hloubce asi pěti až sedmi kilometrů. V okolí tohoto plutonu se vyskytuje množství žilných jemnozrnných granitů, aplitů, lamprofyrů a pegmatitů.

Variská intruziva moravosilezika

Moravskoslezská oblast je na variská intruziva poměrně chudou oblastí. Nejvýznamnějším tělesem je žulovský masiv tvořený zejména biotitickými granodiority, granity až křemennými diority. Toto těleso pokračuje dál na sever do Polska i dál na jihovýchod, kde pravděpodobně zásobovalo materiálem pegmatity a jiné žilné vyvřeliny vystupující na povrch v prostoru mezi Jeseníkem a Mikulovicemi. Je spíše až pozdně karbonského stáří. Méně rozsáhlý je šumperský masiv, který je tvořen především granity a granodiority. Na povrch vystupuje v okolí Šumperka a Bludova, kde kontaktně metamorfoval místní vápence - vznikly tak erlány s hojnými granáty (hessonity).

Doporučená literatura

• Cháb, J., Stráník, Z. & Eliáš, M. (2007): Geologická mapa České republiky 1 : 500 000. - Česká geologická služba. Praha.
• Chlupáč, I., Kovanda, J., Stráník, Z. & Brzobohatý, R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.